V léčbě pacientů se středně závažným průběhem covidu-19 se jako pomoc osvědčuje takzvaná rekonvalescentní plazma. Jde o krevní plazmu od lidí, kteří již covid-19 prodělali a mají vytvořeny protilátky. Novinářům to ve čtvrtek řekli lékaři z Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) v pražských Střešovicích. Vhodných dárců pro pacienty podle nich ale zatím není mnoho. U příležitosti Světového dne sepse, který bude 13. září, proto vyzvali vyléčené, aby se hlásili jako dárci.
Podle přednosty Kliniky infekčních nemocí 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a ÚVN Michala Holuba se léčba pacientů s covidem-19 od března, kdy se v Česku poprvé potvrdil výskyt nového typu koronaviru, dost změnila. "Z mého pohledu není situace teď špatná, protože máme nové postupy, léčiva, která mají prokázaný účinek, takže máme pacientům, co poskytnout," řekl.
V počátcích se podle něj podávalo antimalarikum hydroxychlorochin, které se podle lékaře ale ve velkých studiích projevilo jako neúčinné. Následně ÚVN dostala lék remdesivir, který od konce července podala 29 pacientům a jeho efekt u nich byl velmi dobrý, řekl Holub. "Nicméně remdesivir podáváme jenom u těch závažných forem, kde pacient vyžaduje kyslík. U těch forem, které tomu předcházejí, tedy ty středně závažné formy covidu-19, tak tam jediné léčivo, které máme k dispozici, je lidská plazma," uvedl. Ta se podle něj získává od pacientů, kteří jsou z covidu-19 již vyléčeni. V ÚVN ji podali 38 lidem, dalších zhruba 20 ji získalo z ÚVN v jiných nemocnicích.
Plazma od lidí s příznaky
Aby byla plazma účinná, musí podle primáře oddělení hematologie a krevní transfuze ÚVN Miloše Bohoňka být od lidí, kteří měli při nemoci příznaky, jako je teplota či kašel. V databázi má ÚVN asi 120 dárců, což ale podle něj není mnoho. "Musíme vybírat plazmu pro pacienty podle krevních skupin. To znamená, že neustále trvá žádost na všechny osoby, které prodělali onemocnění covid-19, aby se hlásili jako potenciální dárci rekonvalescentní plazmy," uvedl.
Plazma se jako léčivo používá u různých chorob velmi dlouho, řekl. "Má minimální nežádoucí účinky, umíme s ní dobře zacházet, a proto má šanci přinášet pacientům pouze klinický benefit, a nikoli potenciální problémy," dodal.
Účinný může být i dexametazon
V zahraničních studiích se podle Holuba ukazuje jako účinná i léčba dexametazonem, který se podává od šestého dne onemocnění a má zabránit tomu, aby imunitní systém pacienta poškodil v obraně před virem orgány člověka, zejména plíce, ledviny nebo srdce. Na začátku nemoci, kdy se virus množí, jsou podle něj nejúčinnější antivirotika.
Podle lékařů v ÚVN od srpna roste počet pacientů, a to hlavně těch s těžkým průběhem nemoci. Od března tam bylo na intenzivních lůžkách 13 lidí s covidem-19, z nich sedm za poslední dva týdny. Nejvíce bylo v uplynulých dnech na plicní ventilaci současně pět lidí.
Počet nových pacientů v ČR v posledních dnech roste. Ve středu jich přibylo 1161. S nemocí se aktuálně potýká kolem 10 200 lidí, nejvíc od začátku epidemie. U většiny z nich má nemoc podle údajů ministerstva zdravotnictví mírný průběh. V posledních týdnech ale značně přibylo hospitalizovaných. Za uplynulý měsíc jejich počet stoupl na více než dvojnásobek, počet lidí ve vážném stavu pak na více než trojnásobek. V nemocnici je podle údajů na webu ministerstva zdravotnictví 244 lidí, z toho 57 v těžkém stavu.
