Ruská centrální banka dnes překvapivě ponechala svou základní úrokovou sazbu na 21 procentech. Analytici očekávali, že ji o dva procentní body zvýší. Centrální banka se domnívá, že dosavadní opatření povedou ke zmírnění inflace, uvedla v dnešním sdělení. Inflaci prohlubují také vládní výdaje na válku proti Ukrajině.
Rozhodnutí přichází v době, kdy centrální bankéře za zvyšování sazeb kritizuje řada vlivných podnikatelů, včetně magnátů blízkých Kremlu, uvedla agentura Reuters.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek centrální banku vyzval k "vyváženému" rozhodnutí. Centrální banka je ze zákona nezávislou institucí a Putin dával v minulosti její guvernérce Elviře Nabiullinové při rozhodování o měnové politice volnou ruku. Podle analytiků však nyní tlak ze strany vlivných podnikatelských kruhů dosáhl úrovně, kterou již není možné ignorovat.
"Tlak zafungoval a centrální banka se rozhodla zastavit (zvyšování úrokových sazeb)," uvedl ekonom Jevgenij Kogan. Nabiullinová připustila, že kritika politiky centrální banky v období zvyšování úrokových sazeb zesílila. Dodala nicméně, že banka se rozhoduje na základě vlastního posouzení situace a svých prognóz.
Centrální banka chce na příštím měnovém zasedání posoudit potřebu případného dalšího zvýšení sazeb s tím, že roční inflace by měla příští rok klesnout na čtyři procenta ze současných 9,5 procenta.
"Přísné měnové podmínky, které se v ekonomice vytvořily, zajistí v příštích čtvrtletích zpomalení inflace," řekla na následné tiskové konferenci Nabiullinová. Uvedla rovněž, že dnešní rozhodnutí neoslabí rubl, jehož kurz vůči dolaru se v listopadu podle agentury Reuters propadl o 15 procent v důsledku nových amerických sankcí. Varovala nicméně, že geopolitické tlaky na Rusko by se mohly dál zvyšovat.
Inflace podle ní v posledních měsících zrychlila především kvůli výraznějšímu zdražování potravin, hlavně zeleniny. "To souviselo se špatným počasím, které výrazně zhoršilo úrodu některých plodin. K listopadovým statistikám významně přispělo také zvýšení telekomunikačních a dopravních poplatků," dodala.
V letošním roce zvýšila ruská centrální banka sazby celkem třikrát, poprvé tak učinila v červenci a podruhé v září. Ve druhé polovině loňského roku základní sazbu v rámci boje s inflací zvýšila celkem o 8,5 procentního bodu.
Po zahájení invaze ruských vojsk na Ukrajinu koncem února 2022 centrální banka zvýšila základní sazbu na 20 procent, aby podpořila kurz rublu, omezila inflační tlaky a brzdila rychlý odliv kapitálu ze země. Později základní úrok postupně snížila až na 7,5 procenta, ale od srpna loňského roku opět začala s postupným zvyšováním.
