Švédsko se stalo historicky první zemí na světě, která dosáhla statusu „čistá od kouře“. S pouhými 4,5 % populace kouřící běžné cigarety se země tří korunek výrazně odlišuje od většiny evropských států. Tento úspěch úzce souvisí s politikou snižování škod způsobených kouřením (tzv. harm reduction), která podporuje bezdýmové alternativní produkty.
Základem úspěchu je pragmatická strategie
Švédský model není založen na restrikcích, ale na pragmatickém přístupu k uhašení tabákové epidemie. Elektronické cigarety, nikotinové sáčky a či tradiční snus při tom hrají klíčovou roli.
„Klíčem k úspěchu Švédska je pragmatické zaměření na snižování škod namísto zákazu,“ vysvětluje Anders Milton, bývalý prezident Švédské lékařské asociace. Podpora legálního prodeje bezpečnějších alternativ a přístupné daně udržely ceny nižší než u klasických cigaret, což motivuje kuřáky k přechodu.
Data, která mluví za vše
Švédský podíl kuřáků cigaret dosáhl výrazného poklesu z 20 % v roce 2005 na 4,5 % v 2024. Rakovina plic patří ve Švédsku mezi nejméně časté v Evropě: 19 případů na 100 000 obyvatel, zatímco průměr EU je 52. Evropská unie plánuje dosáhnout podobného stavu až v 2040, což znamená, že severská země splnila tento závazek o celých 16 let.
A tak zatímco Švédsko staví na široké dostupnosti bezdýmových produktů, některé země Evropské unie, například sousední Slovensko, přichází v poslední době s návrhy v podobě restrikcí, zavádění zákazů či zvyšování daňové zátěže na tyto produkty. Ve jménu snahy omezit, resp. snížit počet uživatelů nikotinu ve společnosti, může mít tento přístup opačný efekt. „Střední generace přechází na alternativní produkty. Jak ukázal náš nedávný průzkum, lze u nich pozorovat patrný odklon od klasických cigaret, které zůstávají populární hlavně u starších uživatelů. To naznačuje, že dochází k určité generační proměně, a do budoucna to může znamenat významnou transformaci trhu s tabákovými a nikotinovými výrobky,“ říká Štěpán Michlíček z British American Tobacco. Zdražování tak může odradit kuřáky od bezpečnějších voleb.
Co si z švédského modelu vzít? Především to, že cesta ke zdravější společnosti nemusí vést přes tvrdé zákazy. Progresivní politika, zaměřená na změnu návyků pomocí atraktivnějších a bezpečnějších možností dle všeho přináší ovoce. Pokud by podobný přístup zavedly další země, mohly by být nejen zdravotní, ale i ekonomické dopady překvapivě pozitivní.
