V Česku nejsou potraty tématem na pořadu dne. Poplatek za zákrok je motivační, říká Křepelka

25. 11. 2024
Po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách často zaznívají obavy, že jeho vláda povede k omezování dostupnosti potratů pro americké ženy. Podle gynekologa Petra Křepelky z pražského Ústavu pro péči o matku a dítě není otázka přístupu k potratům v Česku na pořadu dne. „Můj subjektivní pohled na věc je ten, že tu není žádný politický tlak nebo občanské hnutí bojující za zákaz interrupcí. Nějaká hnutí tu jsou, ale nerazí názor, který by rezonoval ve společnosti. Co do liberalizace pak nemáme moc co rozšířit,“ říká Křepelka.

Křepelka upozorňuje i na to, že ačkoliv zákonná úprava potratů, která v Česku platí již od konce 80. let minulého století, obsahuje některé paradoxní pasáže, chybí zde politická vůle se úpravami zákona jakkoliv zabývat. Co se týče počtu potratů prováděných v Česku, podle Křepelky je tento počet výrazně nižší než před lety. „Koncem osmdesátých let se počet interrupcí téměř vyrovnal počtu narozených dětí. Bylo to dáno tehdy novým liberálním zákonem, nízkou informovaností žen a nízkou dostupností antikoncepčních pomůcek,“ popisuje situaci v minulosti Křepelka s tím, že významně ubylo hlavně potratů u nezletilých dívek. „Vzpomínám si na doby, kdy přicházely mladé dívky mladší než osmnáct let s žádostí o interrupci. Teď je to jev naprosto marginální,“ dodává.

Proč považuje Petr Křepelka, gynekolog s více než čtyřicetiletou praxí, poplatek za provedení potratu za motivační a není příznivcem hrazení potratů z veřejného zdravotního pojištění? Jak vnímá situaci v USA a aktivitu protipotratových skupin v Česku? Poslechněte si celou epizodu.

Naše nejnovější vydání

TýdenSedmičkaPředplatné