Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým vědců z Cambdrigeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a objevil známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy.
Je to druhý a zatím nejslibnější objev, kdy vědci zaznamenali v atmosféře planety chemické látky spojené s životem pomocí vesmírného teleskopu Jamese Webba americké vesmírné agentury NASA.
Tým z Cambridgeské univerzity i nezávislí astronomové však zdůrazňují, že k potvrzení těchto výsledků je zapotřebí dalších údajů. "Toto je zatím nejsilnější důkaz, že tam venku možná existuje život. Mohu realisticky říci, že tento signál můžeme potvrdit během jednoho až dvou let," řekl vedoucí výzkumný pracovník Astronomického institutu Cambridgeské univerzity Nikku Madhusudhan.
Jestli je tam život, musí být i jinde
Planeta K2-18b je dvaapůlkrát větší než Země a je vzdálená 124 světelných let od Slunce. Vesmírný dalekohled Jamese Webba je tak výkonný, že dokáže analyzovat chemické složení atmosféry planety na základě světla, které pochází z malého červeného Slunce, kolem něhož obíhá.
Skupina z Cambridge zjistila, že atmosféra zřejmě obsahuje chemickou stopu alespoň jedné ze dvou molekul, které jsou spojeny s životem: sloučenina síry dimethylsulfid (DMS) a dimetyldisulfid. Na Zemi tyto plyny produkuje mořský fytoplankton a bakterie.
Profesor Madhusudhan uvedl, že byl překvapen tím, kolik plynu přístroj rozpoznal během jediného pozorovacího okna. "Množství tohoto plynu v atmosféře, které odhadujeme, je tisíckrát vyšší než na Zemi," řekl.
"Takže pokud je spojení s živými organismy skutečné, pak se tato planeta bude hemžit životem,“ řekl výzkumník z Cambridgeské univerzity. "Pokud se potvrdí, že na K2-18b je život, mělo by to v podstatě potvrdit, že život je v galaxii velmi rozšířený," dodal.
Odkud se tam ten plyn bere? Vědci nemají jasno
Avšak poslední objev skrývá v této fázi i mnohé nevyřešené otázky, jak tým profesora Madhusudhana přiznává. Zaprvé, toto nejnovější zjištění nedosahuje úrovně, která je nutná k tomu, aby se dal považovat za vědecký objev. K tomu si vědci musí být na 99,99999 procent jisti, že jejich výsledky jsou správné a nejedná se o náhodný údaj. Ve vědeckém žargonu to znamená výsledek pět sigma. Tyto nejnovější výsledky jsou pouze tři sigma, tedy 99,7 procent. Je to však mnohem více než výsledek 1 sigma (68 procent), kterého tým dosáhl před 18 měsíci a který byl tehdy přijat s velkou skepsí.
I kdyby cambridgeský tým získal výsledek pět sigma, nebude to podle Catherine Heymansové z Edinburské univerzity přesvědčivý důkaz o existenci života na planetě. "I s touto jistotou zůstává otázka, jaký je původ tohoto plynu," řekla BBC Heymansová. Na Zemi ho produkují mikroorganismy v oceánu, ale ani s dokonalými údaji nemůžeme s jistotou říci, že je biologického původu i ve vzdáleném světě, vysvětlila. "My nevíme, jaká jiná geologická činnost by mohla probíhat na této planetě, která by mohla vést ke vzniku těchto molekul," řekla Heymansová.
S tímto názorem souhlasí i cambridgeský tým, který ve spolupráci s dalšími skupinami zjišťuje, zda lze dimethylsulfid (DMS) a dimetyldisulfid vyrobit v laboratoři neživými prostředky. Výzkum byl publikován v časopise The Astrophysical Journal Letters.
