Ve výzkumném projektu Pro chmel nainstalují vědci ve všech třech tuzemských chmelařských oblastech 40 meteostanic, které pomohou k efektivnějšímu zavlažování chmele. Cílem je zvýšit kvalitu chmele. Instalace by měla být hotová letos v dubnu. Data uvidí všichni pěstitelé v aplikaci v reálném čase. Novinářům to při dnešní instalaci první meteostanice řekli vedoucí projektu Pro chmel Jakub Zaoral z Plzeňského Prazdroje a majitel chmelařského podniku Miroslav Krupička. V tuzemsku jsou tři chmelařské oblasti: Žatecko, Úštěcko a Tršicko.
Meteostanice měří například srážky, teplotu, vlhkost vzduchu a půdní vlhkost. Jejich napájení zajišťuje fotovoltaický panel. Aplikaci vědci představili už loni, data získávala z půdních senzorů, satelitních snímků, ale i z 18 dříve nainstalovaných meteostanic. Nově jich bude téměř 60, což zajistí informace o klimatických podmínkách z konkrétních částí oblastí, protože poměry se mohou podle pěstitelů zásadně lišit i ve dvou od sebe málo vzdálených místech. "Pro letošní rok aplikaci budeme spouštět v plné verzi, dáme ji k dispozici celé chmelařské komunitě, aby si to mohl vyzkoušet kdokoliv, " uvedl Zaoral.
Kvalita chmele má nyní v důsledku klimatické změny, ale i dalších vlivů, velké výkyvy, řekl Zaoral. "Chceme nějakým způsobem pomoci kvalitu a výnosy stabilizovat," řekl vedoucí projektu. "Projekt si dal za cíl pomoci efektivně nakládat s tím omezeným množství vody, které pro závlahy je, a ukázat chmelařům, kdy je nejvhodnější doba na závlahu a jaké množství ideálně v daném termínu by bylo potřeba chmelu dodat tak, aby dosáhl kvality a parametrů, které jsme si stanovili," vysvětlil Zaoral.
Podle majitele chmelařského podniku má vliv na výnosy především právě dostatečná vláha. Proto zavlažovací systémy už několik let využívá a letos v zimě na části chmelnic instaloval podzemní závlahy. Zdrojem vody je nyní vrt. Chtěl by využít i aktuálně dotované přírodní tůně, ale komplikací je úřední proces. "Největší problém je, že to není v územním plánu," vysvětlil Krupička, který pěstuje chmel na devíti hektarech půdy. Aplikace propojená s meteostanicí je podle něj užitečná, protože usnadňuje přesnější nastavení závlahy.
Náklady jeden milion korun na pořízení 40 meteostanic zaplatí Plzeňský Prazdroj, který je odběratelem přibližně deseti až 15 procent tuzemské produkce chmele. Loni sklizeň v ČR činila zhruba 6500 tun. Zhruba 60 procent v Česku vypěstovaného chmele míří na export.
