Nějakou podobu psychologické pomoci loni v metropoli potřebovalo 20,7 procenta žáků základních a středních škol a gymnázií. Vyplývá to z průzkumu městské organizace Centrum sociálních služeb Praha (CSSP), jehož výsledky dnes zástupci centra a magistrátu prezentovali novinářům. Podíl dětí v nejhorší kategorii životní spokojenosti podle nich sice od předloňska klesl o 5,4 procentního bodu, zároveň ale nepřibylo dětí vyloženě spokojených. CSSP školám nabízí různé preventivní programy zaměřené na pomoc dětem v různých životních situacích.
Průzkumu se zúčastnilo asi 10.200 dětí a data s pomocí anonymních dotazníků výzkumníci sbírali loni v listopadu a v prosinci. "Čísla ukazují, že třetina dětí trpí úzkostmi, téměř 30 procent studentů má problémy se spánkem, což mi přijde velmi alarmující, a zhruba každé páté dítě by potřebovalo odbornou pomoc," uvedla náměstkyně primátora Alexandra Udženija (ODS).
Podle vedoucího výzkumu Romana Petrenka se šetření koná pravidelně od roku 2016. Týkalo se také užívání návykových látek a digitálních technologií, ale tato data zatím nejsou vyhodnocena. V kategorii takzvaného wellbeingu, tedy celkové životní spokojenosti, byla loni v nejhorší kategorii více než pětina dětí. "To jsou děti, které jsou tak hluboko ve svých problémech, že už si nedokážou pomoci sami," řekl Petrenko. Dodal, že pomoc nemusí mít nutně klinickou podobu, ale může ji v základní podobě zajistit i například učitel.
Podíl nejhorší kategorie se výrazně zhoršil v době pandemie koronaviru, v roce 2021 tvořila téměř třetinu respondentů. "Možná zabírají ta opatření, která se ve školách začala dělat," řekl výzkumník. Dodal nicméně, že i když se situace lepší, děti se nepřesouvají do kategorií indikující spokojenost, ale jsou jen méně nespokojené. "U dívek standardně výsledky v oblasti duševního zdraví nacházíme horší," řekl dále. Dodal, že to zřejmě souvisí s tím, že dívky se o svých emocích umí vyjadřovat otevřeněji než chlapci.
Výzkum sledoval i další ukazatele jako míru úzkosti a depresí. V prvním případě trpělo loni těžkou úzkostí 11,8 procenta dětí a střední 18,9 procenta dětí. U 7,4 procenta dětí pak výzkum zjistil těžkou depresi a u 12,3 procenta středně těžkou. Druhým rokem také výzkumníci sledovali kvalitu spánku, kdy zjistili v zásadě totožné výsledky - třetina dětí spí 6,4 hodiny a méně, což je již velmi nedostatečné. Stejně tak se již od roku 2016 šetření zabývá vztahy ve škole a šikanou, kde je podle Petrenka situace stabilní. "Nemáme číselný důkaz toho, že by se ta situace zhoršovala," řekl.
CSSP nabízí školám k řešení problémů dětí různé preventivní programy, problémem však může být také důvěra ze strany dětí. Více polovina z nich v průzkumu uvedla, že ve škole nemá jedinou osobu, které by důvěřovala natolik, že by se jí svěřila. Horší je podle šetření situace na středních školách, které nemají specializované pozice, jako jsou školní psycholog nebo sociální pedagog.
