Zdravotníci ve Fakultní nemocnici Bulovka dnes trénovali příjem pacientů s vysoce nakažlivou infekcí. Čtyři nemocní s podezřením na marburgskou horečku cestovali v sanitkách ve speciálních boxech ze Zlínského, Jihomoravského a Moravskoslezského kraje. Infekční klinika Bulovky je podle primářky Hany Roháčové jediným civilním zařízením v Česku, které může o pacienty s podobnými chorobami pečovat. Zatím tam ale pobývali jen lidé s podezřením na takovou infekci.
"Jsou to infekce přenosné z osoby na osobu a jsou nebezpečné pro okolí. Jsou to většinou nákazy, které se vyskytují jinde ve světě, nejčastěji krvácivé horečky typu eboly," řekla novinářům Roháčová. Podobně by se podle ní izolovali také pacienti s plicní formou moru, horečkou Lassa nebo právě virem Marburg.
Biobox, do kterého byli nemocní ze sanitek převezeni, je možné hermeticky uzavřít, při příjmu pacienta se přepne do podtlakového režimu, který zabrání proudění vzduchu ven z místnosti. Má vlastní vzduchotechniku a zařízení na sterilizaci odpadních vod. Zdravotník, který do jednotky vchází, musí mít speciální ochranný oblek připomínající skafandr. Při odchodu pak je v obleku oplachován dezinfekcí v dekontaminační komoře, což trvá asi 20 minut.
Bulovka má boxy tři a podobně uzavřít je možné také jedno lůžko jednotky intenzivní péče. Armáda má pro podobné účely Centrum biologické ochrany v Těchoníně na Orlickoústecku. "Jsou to zařízení, která mají pacienta stoprocentně izolovat, ať už je z prokázaným onemocněním nebo s podezřením," dodala.
Nemocnice je podle ní využívá velmi málo. "Především v době eboly. To byli pacienti, kteří sem mířili s horečnatými onemocněními z Afriky," uvedla. Epidemie eboly v letech 2014 až 2016 zasáhla africké státy Guineu, Libérii a Sierru Leone. Případů bylo přes 28.000, úmrtí víc než 11.000. V Evropě se nemoc objevila ve Španělsku, Itálii nebo Velké Británii.
V Česku se v té době prověřovalo podezření u několika pacientů. Vyvrátit podezření trvá podle Roháčové většinou řádově hodiny, nemocnice má smlouvu s laboratoří v Německu. Pacient s podezřením na ebolu, který byl na Bulovce izolován, měl nakonec malárii, která není mezi lidmi přenosná.
Pacienti v dnešním cvičení měli podezření na marburgskou horečku. Podle informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ) se vyskytla u řádově desítek nemocných v Africe a přeneseně i v Evropě. Virus se přenáší krví nebo tělními tekutinami. Jeho inkubační doba je dva až 21 dní, umírají desítky procent nakažených.
"Onemocnění vzniká náhle, nejprve se objevuje horečka, malátnost, bolesti svalů a hlavy. Následně dochází k zánětu hltanu, zvracení, průjmu a vyrážce na trupu a pažích," popsal SZÚ. Pacient také krvácí do kůže a orgánů, dochází u něj k poškození jater, ledvin či mozku nebo orgánovému selhání.
