Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podpořil vznik evropské armády. V druhý den Mnichovské bezpečnostní konference také řekl, že Ukrajina nemůže přistoupit na příměří ve válce s Ruskem, pokud předtím nedostane bezpečnostní záruky. Německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že Berlín nikdy nepodpoří mír, který by byl Ukrajině nadiktován. Podle českého prezidenta Petra Pavla musí být Evropa při mírových jednáních u stolu a musí zabránit tomu, aby se jednalo bez Ukrajiny.
Podle Zelenského nastal čas na vytvoření evropské armády, která by byla doplňkem, nikoli náhradou Severoatlantické aliance (NATO). Jakýkoli posun směrem k míru na Ukrajině musí být podle ukrajinského prezidenta spojen s poskytnutím bezpečnostních garancí. Až nastane čas jednání, musí se do něj podle Zelenského zapojit široké společenství států, nesmí jít jen o dohodu amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina, či Putina s ukrajinskou hlavou státu. Nyní ovšem prezident nevidí ochotu Ruska o míru jednat.
V Kyjevě i dalších evropských metropolích vyvolal obavy nedávný telefonát Trumpa s Putinem. Dohodli se v něm, že se setkají, aby jednali o ukončení války na Ukrajině, kterou Rusko před třemi lety rozpoutalo rozsáhlou invazí. Agentura Bloomberg dnes uvedla, že se vysoce postavení představitelé Spojených států a Ruska sejdou už příští týden v Saúdské Arábii, aby připravili půdu pro potenciální summit prezidentů obou zemí, jenž by se mohl konat koncem února. Kyjev i evropské státy se obávají, že se Moskva a Washington na míru na Ukrajině dohodnou bez jejich účasti. Podle evropských politiků by takový mír nebyl trvalý a hrál by do karet jen Rusku.
Český prezident Petr Pavel dnes na mnichovské konferenci řekl, že Evropa musí být součástí jednání o míru na Ukrajině, musí si ale předtím sama definovat společnou pozici, kterou zkoordinuje s Ukrajinou a Spojenými státy. Se zjevným odkazem na mnichovskou dohodu z roku 1938, která připravila Československo o velkou část pohraničí, Pavel řekl, že Česko v minulosti zažilo, že se jednalo o něm bez něj. Nesmí proto dopustit, aby se to opakovalo i v případě Ukrajiny.
Putin nyní podle Pavla potřebuje pocítit tlak, což mimo jiné znamená vytrvání ve vojenské podpoře Ukrajiny. Pavel připomněl i českou muniční iniciativu, kterou oznámil před rokem právě v Mnichově a která by podle něj měla pokračovat. Ukrajinu je třeba nadále podporovat zbraněmi, materiálně, finančně, diplomaticky a politicky, uvedl také prezident. Samotné vyjádření Putina o tom, že je ochoten jednat, přitom podle něj ještě neznamená, že mír je na dohled.
Pavel také jednoznačně podpořil budoucí členství Ukrajiny v Evropské unii a NATO. Americký ministr obrany Pete Hegseth tento týden přitom řekl, že si v rámci mírového plánu Ukrajinu neumí představit v NATO. Zelenskyj pak v pátek uvedl, že s Ukrajinou v NATO nepočítaly Spojené státy ani za předchozí administrativy prezidenta Joea Bidena.
O Ukrajině v úvodním projevu druhého dne Mnichovské bezpečnostní konference hovořil také německý kancléř Scholz. Podle něj Berlín nikdy nepodpoří mír, který by byl Ukrajině nadiktován. Vítězství Ruska a zhroucení Ukrajiny by podle Scholze nepřinesly trvalý mír.
Část svého projevu Scholz věnoval také reakci na páteční řeč amerického viceprezidenta J. D. Vance, který kritizoval stav evropské demokracie a údajný ústup svobody slova v Evropě. Nepřímo Vance podpořil také stranu Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou a v parlamentních volbách příští týden by mohla s pětinou hlasů skončit na druhém místě. Scholz Vanceovu kritiku ostře odmítl a zásahy zvenčí do německých voleb ve prospěch krajní pravice označil za nepřijatelné. Také předák německé konzervativní opozice a pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz Vanceovu kritiku stavu evropské demokracie odmítl. Německu podle něj na svobodě slova záleží, nenávistné komentáře a falešné zprávy ale správně potírá zákon.
Vance se v pátek na okraj konference v Mnichově setkal s kandidátkou na kancléřku za AfD Alice Weidelovou, která na samotnou konferenci pozvánku nedostala. S Scholzem se naproti tomu Vance nenašel.
Ukrajině se věnovali i další hosté konference. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski uvedl, že francouzský prezident Emmanuel Macron sezval na pondělí evropské lídry na schůzku do Paříže kvůli koordinaci dalšího postupu. Finský prezident Alexander Stubb uvedl, že Spojené státy se zeptaly evropských zemí, čím mohou přispět z hlediska bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.
Čeští zástupci na mnichovské konferenci vedli i řadu dvoustranných jednání. Prezident Pavel se sešel mimo jiné s Merzem, který podle něj stejně jako současné vedení Německa bude v případě vítězství ve volbách podporovat Ukrajinu. Ministr zahraničí Jan Lipavský se setkal se svým čínským protějškem Wang Iem, s nímž hovořil především o válce na Ukrajině, zmínka ale padla i o Tchaj-wanu.
