Lada patřila mezi nejlépe jezdící auta v socialistickém bloku. Stejně jako BMW za jeho hranicemi. Tato dvě auta spojuje také trvanlivost, typy karoserie i koncepce s motorem vpředu a pohonem zadních kol. Samozřejmě, obě jezdí trochu jinak. Nároky socialistického a kapitalistického trhu byly přeci jen rozdílné.
Koho bavilo za socialismu řídit, většinou jezdil Ladou. V osmdesátých letech to byly modely 2105, luxusněji vybavená 2107 s masivní chromovanou maskou chladiče a praktické kombi 2104. Lada měla sice starý, ale dobrý základ. A za socialismu se auta nijak rychle nevyvíjela. Lada 2105 byla již při svém představení v roce 1980 zastaralá. Koneckonců, vycházela z o deset let staršího předchůdce 2101 Žiguli, licenčního Fiatu 124 - auta roku 1966. Ve skutečnosti šlo spíše o převlečený a zmodernizovaný „žigulík" v tehdy moderní hranaté karoserii.
Fiat 124 předběhl dobu, z čehož získala Lada. Lehký a vzhledem ke své velikosti prostorný sedan s dobrým podvozkem a živými motory s rozvodem OHC, které vycházejí ze čtyřválce Fiatu. Nejstarší k nám dovážené 2105 poháněly třináctistovky s výkonem 70 koní/52 kW, které v roce 1985 doplnily silnější patnáctistovky o výkonu 77 koní/57 kW. Největší slabinou byla podle mnoha majitelů jen čtyřstupňová převodovka, kvůli níž jsou lady na dálnici hlučné a žíznivé. Vybírat si ale moc nešlo. Koncem osmdesátých let v prodejnách Mototechny pořadníky čítaly na 120 tisíc zájemců o tyto sovětské vozy, přičemž roční dodávky se pohybovaly kolem deseti tisíc. V roce 2000 však už o lady stál jen málokdo. Na rozdíl od BMW.
Ovládání Lady vyžaduje ve srovnání s BMW více síly, jako většina aut z tehdejší SSSR. Za to se ale odmění dobrými jízdními vlastnostmi a spolehlivostí. Na auto z východního bloku byly Lady neobvykle kvalitní. Továrna VAZ (Volžský automobilový závod) totiž vznikla ze spolupráce Rusů s italskou automobilkou Fiat, jejíž kontroloři dohlíželi na počátky výroby. Samozřejmě, například interiér se se západními auty nemohl srovnávat, ale co bylo důležitější, Lady vydržely drsnější zacházení. Také jim nevadí občasné výlety mimo silnice, vyšší podvozek si s polními cestami poradí.
To není náhoda. Podvozek i karoserie Lady byly vyztuženy, aby se lépe vyrovnaly s horšími sovětskými silnicemi. Tedy, pokud se jim tak dalo vůbec říkat. A protože jde o auto ze SSSR, je Lada připravena na sibiřskou zimu. Většina majitelů tvrdí, že problémy se zimním startováním neznají. Dokonce s úsměvem říkají, že čím větší je zima, tím Lada startuje lépe. Ale aby vyjela zasněžený kopec, potřebuje zatížit lehkou záď. Řidiči lad často přes zimu vozili v kufru pytel cementu. Dnes je většinou již jen odolným vozidlem nenáročných motoristů. Přitom dříve se vyvážela nejen na některé evropské trhy, ale také do Kanady a dokonce i do Brazílie.
S BMW se na pole jako v ladě vydat nešlo, ale daleko lépe jezdilo na silnici. Svezení v něm je dodnes zábavou. Druhá generace trojkové řady známá pod kódovým označením E30 se představila na podzim roku 1982, dva roky po Ladě 2105. Ke třídveřovému a pětidveřovému sedanu se s modernizací v roce 1988 přidalo kombi, se svou šikmou zádí spíše sportovně elegantní než než lákající svými přepravními schopnostmi. O něm se říká, že vzniklo náhodou. Jeden ze zaměstnanců BMW čekal potomka a potřeboval auto s větším kufrem, aby se mu do něj vešel kočárek. Svoji „trojku" měl ale tak rád, že se jí rozhodl nevzdat a kombi si ze sedanu vyrobil. Auto se velice líbilo jeho nadřízeným, ti novinku donesli až do vedení BMW a produkce kombi zvaného Touring dostala zelenou. Tehdy se kombík Lada 2104 vyráběl již čtyři roky. Na kabriolet řady 3 však soudruzi odpověď neměli.
U BMW byla mnohem větší nabídka i motorů. Od čtyřválcové osmnáctistovky v modelu 316 o výkonu 88 koní/66 kW až po řadový šestiválec 2,5 litru s výkonem 170 koní/125 kW v 325i. Spořiví řidiči si mohli pořídit naftový šestiválec, líní automatickou převodovku. Vrchol řady E30 se zjevil roce 1987. Původně homologační série sportovní verze M3, jedno z nejlepších aut historie. Fantasticky vyvážené auto netrpící žádnou zásadnější slabinou, jeden z nejlepších strojů na jízdu přetáčivým smykem. Dnes je cennější než mladší a silnější nástupce E36 M3. Točivý čtyřválec 2,3 litru měl výkon nejprve rovných dvou set koní, které kompaktnímu kupé (ve skutečnosti je spíše dvoudveřovým sedanem) bohatě stačily. V poslední sérii dostali u BMW ze čtyřválce 238 koní. Více než trojnásobek výkonu nejsilnější lady.
ČTĚTE TAKÉ: Škoda Rapid kontra Porsche 911
Výborně ale jezdí již 316. Přestože BMW řady E30 skoro o třicet centimetrů přerůstá Ladu 2105, ve srovnání s dnešními auty je příjemně malé a mrštné. Dokáže být velmi rychlé i na silničkách třetí třídy, už proto, že se jeho podvozek umí skvěle vyrovnat s hrboly, na kterých neodskakuje. Není ani příliš tvrdý, ani měkký. S Ladou by tak rychlá jízda byla nebezpečná. Skvěle vyvážené BMW má vynikající motory, převodovky, brzdy a vlastně vše, co se týká řízení. Nenápadný automobil uspokojí i náročné, sportovně jezdící řidiče. O tom svědčí již fakt, že katalog příplatkové výbavy obsahoval položku „samosvorný diferenciál". Pro ty, co se rádi do zatáček dívají bočními okny...
ČTĚTE TAKÉ: Trabant 601 kontra Mini
BMW E30 je jedním z posledních velmi odolných německých automobilů, při odpovídající údržbě vydrží najet statisíce kilometrů. Nesmrtelné ale není, S Ladou ho spojují sklony k reznutí. Nástupce řady E36 se začal vyrábět v roce 1990, poslední E30 se vyráběly do roku následujícího. Lada vydržela mnohem víc. Na výrobních linkách BMW se už vystřídaly další tři generace „trojky", nesmrtelná Lada 2105 se dodnes vyrábí, přestože má již dvě pokolení nástupců. V Rusku plyne čas pomaleji.
ČTĚTE TAKÉ:
Automobilové značky bývalého SSSR
Automobilové značky bývalé Polské lidové republiky
Automobilové značky bývalé Rumunské lidové republiky
Automobilové značky bývalého NDR
Automobilové značky bývalé Jugoslávie
Foto: archiv, BMW
