Jednou dlužil statisíce, podruhé sám půjčoval. Když investoval tři čtvrtě milionu, vrátilo se mu o dvě stě tisíc míň. Řeč je o vicepremiérovi Jiřím Čunkovi, jehož finance prověřili soukromí detektivové. TÝDEN.CZ sestavil z dosud neznámých fragmentů detailní historii Čunkových financí a jeho profesního vzestupu.
Třebaže audit agentury Kroll nepřináší žádný zlomový důkaz v jeho korupčním skandálu, jeden přínos nelze zprávě upřít - odhaluje dosud méně známé kapitoly Čunkova života. Totiž: ještě před vstupem do politiky se dnešní šéf lidovců blýskl jako zdatný lobbista. Miliardová zakázka, daňová amnestie, spory o hraniční lesy, to vše dokázal Čunek na správných úřadech zařídit. Stranická knížka mu přitom otevírala i ty nejnepřístupnější kanceláře.
Zaměstnanec k nezaplacení
První úspěchy ambiciózního lidovce se datují rokem 1993, kdy byl ve vsetínské zbrojovce povýšen na šéfa bezpečnosti. Do té doby činil rodinný příjem řadového bezpečnostního technika 5400 korun měsíčně, teprve po povýšení si Čunkova rodina výrazně polepšila. Rodinný rozpočet mohl náhle počítat se zhruba 17 tisíci korunami.
Jak audit ukázal, Čunek musel být ve Zbrojovce mužem k nezaplacení. Přesto však až do krachu zastával pouze funkci bezpečnostního šéfa. Tehdejší ředitel podniku Karel Dančák vypověděl, že Čunek vytáhl firmu hned několikrát z kritické situace. Zbrojovka využívala jeho kontaktů ve vládních kruzích - už tehdy byl Čunek členem KDU-ČSL - a opakovně jezdil do Prahy "informovat členy vlády o situaci podniku". Kvůli vysokému daňovému zatížení totiž hrozil společnosti krach. Čunek sice nedokázal zařídit změnu daňových předpisů, ale zajistil, aby Zbrojovka nemusela zaplatit dlužné daně. A co víc: nikdy za nedoplatky nebyla potrestána.
ČTĚTE TAKÉ: Obrat v kauze Čunek: audit ještě není hotový
Znovu se Čunkovy známosti Zbrojovce hodily, když během rozpadu Československa začala tahanice o lesy, které podnik vlastnil ve sporném hraničním pásmu. Kdyby o pozemky v miliardové hodnotě společnost přišla, hrozil by podle ředitele Dančáka opět krach.
A do třetice své schopnosti Čunek předvedl ve chvíli, kdy se Zbrojovka rvala o vládní kontrakt na kanon Plamen vyráběný pro český tryskáč L-159. Opět se hodila stranická příslušnost; na ministerstvu obrany v tu dobu úřadoval prominentní člen KDU-ČSL Miroslav Kalousek. "Oni se rozhodně znali," řekl detektivům Dančák. Samotný Kalousek ale odmítá, že by s Čunkem o nějakých zakázkách jednal. "Mezi lety 1994 až 1997 jsem Jiřího Čunka znal vzdáleně jako člena celostátní konference. Nikdy jsem s ním nejednal o bezpečnostních otázkách," reagoval.
V září 1995 byla nicméně zakázka za 1,3 miliardy korun skutečně přidělena Zbrojovce.
Co si Čunek za tak rozsáhlé služby účtoval? Audit na tuhle otázku uspokojivě neodpovídá, nicméně Dančák naznačil, že náhrady za služební cesty do Prahy byly opravdu štědré.
Známosti z kostela
Čunek si současně přivydělával jako člen představenstva Zevety Bojkovice, kam jej poslal slovenský investiční fond. Když se detektivové ptali spolumajitele fondu, proč si jako svého zástupce vybral právě bezpečnostního technika ze Vsetína, dozvěděli se, že se poznali ještě před rokem 1989. "Vyplynulo, že se znali z kostela," píše se doslova v auditu. Bohužel ani tentokrát vyšetřovatelé nedokázali zmapovat, jakou částkou Čunek přilepšil rodinnému rozpočtu. A opět pouze zjistili, že i v této funkci hodně cestoval. A pobíral štědré náhrady.
Překlad prvních sedmnácti stran auditu čtěte ZDE
Poslední část překladu auditu čtěte ZDE
Pro Čunka takové odměny představují ideální peníze: náhrady cestovních výdajů nemusely být hlášeny jako zdanitelný příjem, nadto se vyplácely v hotovosti. Podrženo, sečteno: peníze z cesťáků mohly skutečně vyplňovat díry, které byly patrné v účtech rodiny Čunkových.
O Čunkových dalších profesních zkušenostech čtěte
Životopis J. Č. psaný detektivy: finanční hazardér
Grafika: TÝDEN.CZ, foto: Lucie Pařízková a archiv
