Lidí nakažených klíšťovou encefalitidou vytrvale roste, podle posledních čísel o celou třetinu. Ti všichni podcenili očkování – anebo, což je další chyba, nepřišli si pro všechny tři dávky. Ty jediné vás ochrání spolehlivě,
Konkrétně meziročně narostl počet nakažených o 32 procent. Alarmující je i to, že dvě třetiny očkovaných si nepřijdou pro další dávky a očkování selhává. Obvykle si nepohlídají další termín očkování u svého praktika.
Lék neexistuje. Následky mohou být vážné, včetně ochrnutí
V současné době není dostupné žádné antivirotikum, které by cílilo na léčbu klíšťové encefalitidy. Léčba je pouze symptomatická, zmírňuje příznaky. Onemocnění může mít vážné následky, včetně obrny končetin, dlouhodobých neurologických problémů nebo nutnosti intenzivní péče.
Počet lidí nakažených klíšťovou encefalitidou v Česku v minulém roce stoupl. V roce 2024 se u nás podle údajů Státního zdravotního ústavu nakazilo 670 lidí, což je o 32 procent více oproti roku 2023, kdy bylo zaznamenáno 509 případů.
Začít i dokončit!
V roce 2024 mělo v Česku alespoň jednu dávku vakcíny proti klíšťové encefalitidě 48 procent lidí, což představuje meziroční nárůst o 8 procent, nejvyšší za posledních pět let. Zdá se tedy, že si lidé rizika nákazy uvědomují.
Horší už je to s disciplínou zájemců o očkování. Ochrana proti této nemoci je totiž účinná jen při dodržení očkovacího schématu, které zahrnuje tři dávky. Druhou dávku si však nechají aplikovat jen dvě třetiny očkovaných a celý proces dokončí pouze 37 procent z nich.
Pro udržení dlouhodobé ochrany je třeba přeočkování po 3 až 5 letech v závislosti na věku, ale na první přeočkování přijde jen 18 procent těch, kteří s očkováním začali. Mnoho lidí tak zůstává bez účinné ochrany.
Jak na to? Hlavně nezapomenout
Základní očkování se skládá ze tří dávek vakcíny. Druhá dávka se aplikuje 1 až 3 měsíce po první. Třetí dávka následuje po 5 až 12 měsících od druhé dávky. První přeočkování lékaři doporučují tři roky po třetí dávce, následně pak každých pět let.
Lidé starší 60 let by se měli nechat přeočkovat každé tři roky, a to vzhledem k slabší imunitní odpovědi organismu. „Dodržení očkovacího schématu a pravidelné přeočkování zajistí dlouhodobou ochranu před klíšťovou encefalitidou,“ uvádí lékařka Dita Smíšková z Kliniky infekčních nemocí nemocnice Bulovka.
Ona sama nedoporučuje očkování jen těm, kteří žijí v oblastech s výskytem klíšťové encefalitidy nebo do těchto míst cestují, ale všem. Endemickou oblastí je celá Česká republika a je možné se nakazit například i na zahradě nebo v parku.
Lidé nad 50 let přitom mají očkování proti klíšťové encefalitidě plně hrazené ze zdravotního pojištění, ostatním na ně pojišťovny přispívají v rámci preventivních programů.
Vakcína u praktika i v očkovacím centru
Očkovat mohou praktičtí lékaři pro děti a dospělé, kteří většinou již mají zásobu vakcíny, a očkovací centra. Kdo se nechá očkovat u praktického lékaře, měl by si sám pohlídat termín další dávky.
Očkovací centra svým klientům posílají připomínky. „Naši klienti dostávají zprávy e-mailem před každou dávkou podle schématu a před každou plánovanou návštěvou. Ukázalo se, že někteří z našich klientů v minulosti nedokončili očko-vací schéma u praktického lékaře nebo pediatra, často kvůli přesvědčení, že je na jednotlivé dávky jejich lékař upozorní. To se ale většinou neděje,“ vysvětlila lékařka Hana Tkadlecová z očkovacího centra Avenier v Praze.
Klíšťová encefalitida vás může dostat i na JIP
Onemocnění zpočátku připomíná chřipku, teprve později dochází k rozvoji příznaků, které naznačují postižení nervového systému a mozku. Patří mezi ně silná bolest hlavy, závratě, třes končetin, poruchy rovnováhy, zvracení, ztuhlost šíje či zmatenost.
„Nemáme žádný lék, který by působil přímo na virus klíšťové encefalitidy. Léčba pouze zmírňuje příznaky onemocnění. Obvykle doporučujeme klidový režim, nasadíme léky proti otoku mozku a proti bolesti hlavy a horečce. U těžších případů zajišťujeme základní životní funkce na jednotce intenzivní péče. U pacientů s obrnami je nezbytná dlouhodobá intenzivní rehabilitace,“ popisuje MUDr. Smíšková z Fakultní nemocnice Bulovka.
Následky mohou být velmi vážné a dlouhodobé. Každý desátý ochrne
V nejtěžších případech je nutná intenzivní lékařská péče včetně umělé plicní ventilace, protože pacienti mají vážné potíže s dýcháním a polykáním. Přibližně 10 procent pacientů po prodělání klíšťové encefalitidy ochrne, nejčastěji bývají postiženy horní končetiny.
„Přibližně u třetiny těchto pacientů přetrvává ochrnutí déle než rok, v některých případech je trvalé. U seniorů se častěji setkáváme s těžším průběhem nemoci a častějším výskytem obrny, pravděpodobně kvůli slabší imunitní odpovědi. Roli mohou hrát také přidružená chronická onemocnění,“ doplnila Smíšková.
Mezi další následné komplikace patří postencefalitický syndrom, který se projevuje častými bolestmi hlavy, poruchami soustředění, zhoršením paměti, výkyvy nálad a dalšími obtížemi. „Tyto problémy často výrazně snižují kvalitu života a často znemožňují návrat k běžným denním aktivitám,“ varovala lékařka.
