Jak se žije českým důchodcům? Drtí je nízké penze a drahé potraviny. Stát neřeší a nechce řešit vysoké marže na potraviny. A ve srovnání s Polskem dávají České úřady řetězcům zanedbatelné pokuty, zaznělo v pořadu Téma TÝDNE na TV BARRANDOV. Hosty Vladimíra Pinkera byli předseda SPD Tomio Okamura a exministra poslanec za Piráty Ivan Bartoš.
Má stát ještě sociální cítění se seniory nebo je staví do fronty na dávky, tak otevřel debatu moderátor Pinker, na což okamžitě reagoval Tomio Okamura. „Fialova vláda sociální cítění nemá, proto jsme ze všech sil bránili snížení zákonné valorizace důchodů. Okradli všechny důchodce, přes 2 miliony příjemců důchodů, protože to nejsou jenom starobní, ale i invalidní, sirotčí a vdovské důchody,“ připomenul Okamura.
Podle něj z průměrného důchodu 21 tisíc korun nemohou v současné době důchodci vyžít, pokračoval doplatky na léky. „Tím, že vzali ze zdravotnictví 14 miliard zdravotním pojišťovnám vznikají problémy. Stará babička si musí v lékárně vybrat, má recept na léky, které potřebuje ale nemůže si je koupit všechny, protože doplatky jsou tak vysoké, že by potom neměla na jídlo.“
Na to navázal Ivan Bartoš tím, že situace je ještě horší. „Je spousta seniorů, kteří mají v mediánové hodnotě výrazně menší penzi,“ dodal. Podle Bartoše se politika státu při vytváření smířlivého prostředí smrskla na čísla, tabulky a na soustředění k výši celkového schodku státního rozpočtu.
Připomněl schvalování penzijní reformy a nároky na předčasnou penzi. „Bavili jsme se o tom, kdy má člověk nárok odejít do důchodu v případě, že prožije zdravý život. Objevila se tam skupina zhruba 120 tisíc lidí, kteří dělají náročná povolání - v lese, těžkém průmyslu, sklárnách. A jenom kvůli účetním operacím, protože je to číslo vysoké, vláda prostě těchto 120 tisíc lidí škrtla,“ řekl Bartoš, podle něj není náhražka v podobě spoření dostatečná. „Poslední příklad, který se děje ve sněmovně, probírá se zákon o podpoře bydlení a Marian Jurečka (ministr práce a sociálních věcí) jedním škrtem vyškrtl z nároku na speciální podporu všechny seniory, kteří mají příjem nad 10 tisíc,“ dodal současný poslanec Bartoš.
Financování systému
Šéf SPD Okamura vidí hned několik možností, kde by se mohly rychle najít finance pro důchodový systém. „Do systému lze velice rychle dostat cca 100 miliard korun. Kdybychom změnili podmínky pro zaměstnání lidí v exekucích, abychom je dostali z šedého trhu práce do zaměstnání, znamenalo by to okamžitý přínos 12 miliard korun,“ řekl. Další bod byly daňové úniky, respektive nedoplatky. „Podle zprávy státního závěrečného účtu, kterou sestavuje Fialova vláda, objem nedoplatků na daních stoupl přes 100 miliard korun. Důvodem nedoplatků firem a lidí jsou drahé energie, které způsobila sama vláda svojí nečinností, protože máme nejdražší energie, mnohem dražší než okolní státy,“ řekl.
Dalším zdrojem by mohlo být přesměrování volných pracovních sil. „Samozřejmě obsazení desítek tisíc volných pracovní míst občany, kteří se dlouhodobě práci vyhýbají. Vláda raději dá někomu dávky, než aby ho přinutila pracovat.“ Bartoš připomněl, že do systému penzí se propisují i nízké mzdy. „Důležité je říci, pokud máme relativně nízké mzdy a hodnota reálných mezd klesala – hodnotu peněz požírala inflace, tak když moc nevyděláváte, tak důchod potom fakticky bude nižší,“ podotkl.
F35 versus důchodci?
Trnem v Okamurově oku zůstávají nákupy stíhaček F35 a podpora Ukrajiny, vládě vyčetl, že na úkor seniorů upřednostňuje zahraniční zájmy. „Problém je, že Fialova vláda raději nakoupila předražené stíhačky F35, raději dala Ukrajincům 232 miliard, a upřednostnila zahraniční zájmy před českým
občanem,“ uvedl. S tím ale nesouhlasil Bartoš, který se za nákup amerických stíhaček postavil. Česká republika nějaká letadla potřebovala a potřebuje, to je bezesporu, stačí si poslechnout pana generála Řehku.“ A vysvětlil, že peníze na obranu nešly z penzijního systému. „Není to tak, že by peníze odcházely v tomto roce, a je to buďto navýšení důchodů nebo nákup stíhaček. Podíl roční splátky je asi sedm procent rozpočtu ministerstva obrany, není to tak že z ministerstva sociálních věcí sebereme peníze a dáme je obraně,“ řekl. Připomněl, že pomoc Ukrajině byla zejména technická. „Ať už to byly vyřazené systémy nebo systémy, které Česká republika nakoupila.“ Pomoc lidem, kteří uprchli z Ukrajiny má podle něj pozitivní ekonomickou bilanci. „Není to o tom, že by čeští lidé nebo senioři tratili kvůli tomu, že Česká republika hraje aktivní roli v pomoci válkou zasažené Ukrajině,“ řekl Bartoš.
Podle Bartoše se po odchodu Pirátů z vlídní koalice ukázalo, kdo kladl důraz na sociální témata. „Z programového prohlášení vlády, se nám podařilo splnit nejvíc. A je vidět, kolik těch věcí teď padá pod, stůl,“ řekl. A přešel k bytové problematice. „Zákon o podpoře bydlení, který míří právě na tyto skupiny nebo dostupné bydlení pro seniory. Připravili jsme na to programy, projektů obcí na stavbu levných nájemních bytů pro občany je tam za 20 miliard. Já na ně vyjednal 10 miliard a ministr Stanjura uvolnil 900 tisíc. Všichni mají plná ústa toho, jak jim záleží na bydlení, ale ve finále je situace přesně opačná.“
Marže vysoké, pokuty směšné
Bartoš už v úvodu pořadu připomněl, že Piráti, ještě před „vládním zemětřesením“ po němž opustili Fialův kabinet, chtěli prosadit kontroly prodejních řetězců. „Ministr Šalamoun ještě za Piráty chystal balíček, aby se v České republice kontrolovaly řetězce, monopoly a oligopoly,“ řekl. To je stále problém i podle Okamury. „Vláda to prostě to nechce řešit. Je třeba dostatečně využít zákonných prostředků, které Česká republika má. Osm zahraničních řetězců má 90 % trhu a mají dvakrát větší marže, než mají v Německu. V Polsku je jeden nejmenovaný řetězec, dostal tak obrovskou pokutu za vysoké marže – v přepočtu asi 40 miliard korun, že se ani neodvolával, raději snížil ceny, a díky tomu snížili ceny i ostatní,“ řekl. V Česku podle něj za poslední tři měsíce loňského roku padly pokuty 2,2 milionu korun. „Obrat společnosti, která tuto pokutu dostala činí jednu miliardu. Obchodní inspekce vůbec nevyužívá maximálního limitu pokuty, která je pět milionů,“ dodal Okamura.
A obdobně hovořil Bartoš. „Prošel jsem si kontroly řetězců s miliardovými obraty Českou obchodní inspekcí. Těch kontrol bylo provedeno asi 940, čtyři z deseti byly podvodné slevy, a dohromady všem řetězcům inspekce udělila 15 milionů pokuty,“ kritizoval Bartoš s tím, že jde o zanedbatelnou částku, kterou vydělá jedna prodejna.
„Řada zahraničních řetězců, ale třeba i v bankovním segmentu, když se podíváte, jak fungují jejich matky v zahraničí, co si dovolí vůči českému spotřebiteli, kde je nikdo nekontroluje je nehoráznost,“ řekl Bartoš. A následoval příklad z roku 2023. „Marže po odečtení reálných nákladů - v Polsku 2 %, v Německu 4 % a v České republice 7 %. A nikdo tohle to neřeší,“ dodal. A znova připomněl, že legislativní řešení je připraveno ale neřeší se. „Zákon, který umožní tohle potírat, je tam od října minulého roku a není ani v prvním čtení, stejně jako reforma antimonopolního úřadu, takže nikdo to tady nekontroluje a nevymáhá,“ dodal Bartoš. Podle něj navíc řetězce nemají konkurenci. „Bohužel agresivní politika velkých řetězců „vymydlila“ malé prodejce, takže alternativa téměř není,“ dodal.
Podle Okamury je problém v pravidlech kontrolních úřadů. „Podíval jsem se na podmínky, za jakých antimonopolní úřad provádí šetření. Oni můžou vyšetřovat a udělat nějaké kroky, když cenová politika nebo případné dohody ovlivňují asi 40 a více procent trhu,“ řekl Okamura s narážkou na předseda antimonopolního úřadu Mlsnu. „Řekl, že to není dohoda, že by nemá indicie, že se dohodlo víc než 40 % z těch řetězců nebo z těch prodejců. Já jsem v té souvislosti okamžitě navrhl, aby se snížilo procento třeba na 15, aby antimonopolní úřad mohl šetřit. Vůbec k tomu nedošlo,“ řekl Okamura.
Apka na ceny potravin
Podle Bartoše je český spotřebitel maten nepřehledným systémem slev, z nějž už není jasné co je sleva a co běžná cena, případně cena nadsazená uměle. „Český spotřebitel nemá ponětí o tom, jaká je reálná cena konkrétní potraviny.“ Změnit by to mohla jednoduchá aplikace pracující s existujícími daty. „Stačilo by dát data o cenách potravin v řetězcích do jednoduché aplikace, stát ta data má, a ukázat je,“ vysvětlil Bartoš.
Okamura připomněl, že taková aplikace není novinka – funguje v Rakousku. „Tam skutečně mají aplikaci, která na denní bázi ceny vyhodnocuje, je to snad pro nějaký tamní úřad, který hlídá nepřiměřené marže, mám dojem, že se do toho může dívat i veřejnost,“ dodal.
