Dosavadní představy, že nejšťastnějším je člověk v mládí, pak přijde krize středního věku a štěstí člověk najde zase až ve stáří, přestává platit. Alespoň to ukazuje studie OSN, která se pocitem štěstí zabývala.
Více než půl století byla jedním ze základních rysů západní společnosti krize středního věku. To už ale dnes kvůli narůstajícím psychickým problémům u mladých neplatí, cituje server The Guardian studii dvou akademiků Jean Twengeové a Davida Blanchflowera, která vznikla na žádost OSN.
Nechodí ven, nemají sex, sledují mobil a bývají nešťastní
Analýza dat z Austrálie, Británie, Irska, Kanady, Nového Zélandu a Spojených států ukázala, že za posledních deset let se u mladých lidí snížil pocit životní spokojenosti, zejména u mladých žen. Může za to podle studie pravděpodobně vzestup internetu a s ním související používání smartphonů a sociálních sítí.
"Může to vyústit v jednu celou ztracenou generaci," řekl Blanchflower serveru The Guardian. Propad duševní pohody je podle něj znatelný zejména ve Spojených státech a Británii.
"Mladí jsou izolovaní. Není to ani o tom, že jsou na mobilech, jako spíše o tom, co nedělají. Nechodí moc často ven, netráví čas s přáteli, nesocializují se s ostatními a nemají moc sexu...Nepochybuju o tom, že jde o globální krizi. Mladí lidé zažívají nepohodu a potíže. Otázka je, co s tím uděláme. A to my nevíme," řekl dále Blanchflower. Poukázal také na to, že se sociálními sítěmi se často pojí takové fenomény, jako jsou kyberšikana nebo body shaming (forma šikany namířená na vzhled jedince).
Ubývání pocitu štěstí může mít i ekonomické dopady
Duševní problémy u mladých se začaly zhoršovat už kolem roku 2013, tedy ještě před pandemií covidu-19, která ale tyto trendy jenom posílila, uvedl také Blanchflower. Současný duševní stav mladých může podle něj mít společenské a ekonomické dopady. Děti totiž kvůli tomu mohou mít horší výkon ve škole nebo dokonce školu opustit, což se potom projeví i na jejich uplatnění na pracovním trhu.
"Vždy jsme si mysleli, že jak se život stává realističtější, štěstí ubývá a pak ke konci si člověk uvědomí, že život není zase tak špatný. Musíme ale celou tuto myšlenku přehodnotit," dodal Blanchflower.
