Národní muzeum letos nabídne hned několik jedinečných zážitků. V Praze totiž postupně vystaví středověké předměty spojené s Čingischánem, lidské předky Lucy a Selam a poklady z Tchaj-wanu. Za pozornost ale budou jistě stát i plánovaná výstava Pravěká dobrodružství Eduarda Štorcha nebo připomenutí 100. výročí narozenin operní pěvkyně a herečky Soni Červené.
České Národní muzeum má skvělou pověst nejen u nás, ale i v zahraničí. Jinak by do něj tak často nemířily zápůjčky unikátních artefaktů z nejstarších dějin. Před čtyřmi lety se na Václavském náměstí svým způsobem probudili k životu staroegyptští Sluneční králové, aby mohli letos návštěvníci Národního muzea vidět pozůstatky ještě starší historie, dokonce té předlidské, připomíná časopis TÝDEN.
Na konci letních prázdnin se v připravované stálé expozici Lidé na šedesát dní objeví fosilie druhu Australopithecus afarensis, známá pod jménem Lucy. „Unikátní archeologický nález, který před více než padesáti lety objevil paleoantropolog Donald Johanson z Clevelandského přírodovědného muzea společně se studentem Tomem Grayem v etiopském Afarském trojúhelníku poblíž vesnice Hadar, vzbudil v roce 1974 obrovskou senzaci. I dnes je považován za jednoho z nejstarších známých zástupců homininů, kteří mohli být přímými předky rodu Homo,“ uvádí v této souvislosti Národní muzeum.
„Své jméno Lucy získala podle písně Lucy in the Sky with Diamonds od skupiny Beatles, kterou si večer po nálezu přehrávali členové týmu expedice stále dokola. V Etiopii je fosilie také známá pod jménem Dinkinesh, což v amharštině znamená ‚jsi překrásná‘,“ dodává muzeum.
V posledních letech muzeum každoročně zaznamenává rostoucí počet návštěvníků, který stabilně přesahuje milion. V roce 2024 jich bylo dokonce výrazně přes 1,2 milionu. Letos jich bude určitě také hodně, protože vystavovaní australopitékové jsou mimořádnostmi, které vídáváme – pokud máme štěstí – tak jednou za život.
Hominidé staří přes tři miliony let
Lucy, stará zhruba 3,2 milionu let, bude spolu s o něco mladším Selamem zapůjčena do Prahy Národním muzeem Etiopie. „Lucy je druh vyhynulého hominina, čeledi hominidé, kteří žili před 3,8 až 2,9 milionu let na území dnešní Etiopie, oblasti, která měla zásadní význam pro evoluci člověka,“ vysvětluje Národní muzeum.
„Její stáří určili vědci podle vrstvy vulkanických hornin, v níž byla fosilie nalezena. Lucy byla vysoká zhruba 106 centimetrů, vážila 28 kilogramů a po sestavení kostí (zachovalo se jich 47, asi 40 procent kostry) se podobala šimpanzovi. Malý mozek a stavba horní části těla byly podobné šimpanzům, lidoopům, zatímco kosti pánve a nohou byly ve své funkci již velmi podobné kostem zástupců rodu Homo, což s jistotou značí, že Lucy druhově spadá mezi předchůdce moderních lidí, kteří již chodili vzpřímeně po dvou končetinách.
Pohlaví bylo určeno na základě stavby pánevních kostí. Podle dalších znaků bylo určeno, že Lucy již dosáhla dospělého věku, i když jí bylo pouhých 15–16 let, protože raní homininé dospívali dříve než moderní lidé,“ sdělilo rovněž Národní muzeum.
Senzační otevření nové expozice je rovněž výsledkem povedené kulturní diplomacie. „Mám radost z toho, že se nám během mé návštěvy Etiopie na podzim roku 2023 podařilo domluvit, aby mohly být fosilie Lucy a Selam vystaveny v Praze,“ uvedl totiž v této souvislosti premiér české vlády Petr Fiala. „Jde o naprosto jedinečnou událost, protože originál fosilie bude pro veřejnost vystaven vůbec poprvé v Evropě. Děkuji především panu premiérovi Abiymu Ahmedovi a také paní ministryni Selamawit Kassaové za to, že nám do České republiky zapůjčili nejcennější exponáty národního kulturního dědictví Etiopie. Velice si toho vážím.“
Poklady starověkých čínských císařů
Lucy a Selam se pod muzejní střechou „setkají“ rovněž se starodávnými poklady starověkých čínských císařů. Výstava 100 pokladů, 100 příběhů, vycházející zejména ze zápůjček z Národního palácového muzea na Tchaj-wanu totiž začne v září. „Návštěvníci muzea se tak mohou těšit na jedinečný soubor předmětů ze sbírek čínských císařů, které jsou v zahraničí vystavovány jen zcela výjimečně a které svým historickým významem, úrovní řemeslného zpracování, ale i uměleckou hodnotou dokládají vysokou úroveň čínské civilizace v průběhu několika tisíciletí,“ láká na projekt Národní muzeum. „Sbírky velkých císařů dynastie Čching z 18. století obsahují nejen dobové předměty z nefritu, jadeitu a porcelánu, ale i starobylé artefakty, které mají v čínské kultuře vysokou symbolickou hodnotu. Zcela mimořádným exponátem, jenž pouze výjimečně opouští Národní palácové muzeum, je plastika „zelí“, řezaná z nefritu, patřící mezi nejvýznamnější kulturní památky Tchaj-wanu.“
Nejbližší je ale výstava o Čingischánovi a rozmachu jeho středověké říše, kterou Národní muzeum otevře už v březnu. „Ta představí více než dvě stě padesát předmětů zapůjčených z Národního muzea Čingischán v Ulánbátaru v Mongolsku a z Archeologického ústavu Mongolské akademie věd. Tyto předměty budou doplněny také sbírkami z Náprstkova muzea, které pocházejí z Mongolska. Výstava představí nejen Čingischána, ale též jím založenou Velkou Mongolskou říši, která v době svého největšího rozmachu zaujímala rozsáhlá území v Asii a Evropě a je považována za druhou největší říši v historii,“ sdělilo Národní muzeum.
Stovky Soni Červené a Eduarda Štorcha
Národní muzeum ale ani letos nezapomene na prezentaci významných Čechů. Loni takto připomnělo velké výročí Bedřicha Smetany, od jehož narození uplynulo 200 let, nyní vzpomene na 100. výročí oslnivé operní pěvkyně a herečky Soni Červené, která zemřela před necelými dvěma lety. Smetana ale nezůstane stranou ani letos, stejně jako Antonín Dvořák. „Muzeum Antonína Dvořáka uvede výstavu fotografií zaměřenou na portréty skladatele, jeho rodiny a přátel. Muzeum Bedřicha Smetany pak představí scénografa Karla Svolinského a jeho jevištní práci,“ plánuje Národní muzeum program ve svých jednotlivých institucích.
V Nové budově Národního muzea pak na nějakou dobu ožije odkaz slavného autora Osady havranů nebo Lovců mamutů Eduarda Štorcha a s ním spojená výprava do pravěku. „Tam je přenese výstava s názvem Pravěká dobrodružství Eduarda Štorcha, který byl profesí pedagog, oblíbený autor knih pro děti a mládež a rovněž zapálený amatérský archeolog. Výstava tak bude nevšedním propojením jeho románových knih plných ilustrací s autentickými archeologickými nálezy, které mu byly při psaní děl inspirací a které jsou uloženy v Národním muzeu,“ anoncuje Národní muzeum, jež Štorchovy archeologické sbírky drží právě 100 let.
