Největším dovozcem ropy do Česka bylo loni opět Rusko, jeho podíl ovšem postupně klesá. Celkem loni z Ruska přiteklo 2,7 milionu tun ropy, což bylo zhruba 42 procent celkového dovozu do ČR. Zároveň šlo ale o meziroční pokles o 37 procent. Spolu s tím kleslo i využití ropovodu Družba.
Stoupá naopak dovoz ropy z dalších zemí, především z Ázerbájdžánu, jehož podíl dodávek je už těsně za Ruskem. Vyplývá to ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Celkově bylo loni do Česka dovezeno více než 6,5 milionu tun ropy. Meziročně jde o pokles o 12 procent.
Tradičně největším dovozcem ropy do ČR je Rusko, jeho dodávky ovšem loni klesly na mnohaleté minimum. Zatímco předloni z Ruské federace přiteklo do České republiky přes 4,3 milionu tun ropy, loni to bylo o 1,6 milionu tun méně. V předchozích letech tvořily dodávky z Ruska nadpoloviční podíl dovozu, loni podíl země, která před třemi roky zahájila nevyprovokovanou agresi na Ukrajině, klesl na 42 procent.
Výrazně naopak podle statistik stoupají dodávky z jiných zemí. Druhým největším dodavatelem do ČR byl loni Ázerbájdžán. S více než 2,6 miliony tun ropy měl podíl kolem 40 procent, meziročně jeho dodávky stouply o 25 procent. S 1,02 miliony tun ropy je třetím největším dovozcem do ČR podle statistik Kazachstán, jehož dodávky meziročně vzrostly rovněž o čtvrtinu. Podle dat loni také stoupl import například z Norska.
Spolu s tím se mění i využívání dvou tuzemských ropovodů. Větší podíl ropy, konkrétně 58 procent, loni do Česka tentokrát přitekl ropovodem IKL, který vede z Německa, kde se napojuje na italský ropovod TAL. Předloni přitom byl podíl přesně opačný, většina ropy tekla do Česka ruským ropovodem Družba.
Nárůst dovozu ropy z dalších zemí mimo Rusko vnímá analytik XTB Jiří Tyleček jako výsledek snahy o diverzifikaci zdrojů dodávek, které budou do Česka proudit rozšířeným ropovodem TAL. "Z tohoto pohledu dává smysl i nedávné testování irácké ropy v českých rafinériích. Snahou Česka je přesměrovat veškeré dodávky ropy do Česka v tomto roce do ropovodu TAL+ a tok Družby zcela zastavit," podotkl.
V minulosti se spekulovalo, že Rusko by mohlo kvůli sankcím ropu přeprodávat přes některé středoasijské země, aby se vyhnulo evropským sankcím. Tyleček však v této souvislosti upozornil, že neexistují žádná omezení na dovoz ruské ropy ropovodem do Česka. Sankce totiž platí pouze pro námořní přepravu.
"Ropovod Družba má zároveň dostatek kapacity na vyšší objemy dodávek, než jím v současnosti proudí, a nevidím příliš důvodů, proč by se ruská ropa měla převlékat za ázerbájdžánskou nebo kazachstánskou. Taková ropa by sice mohla oficiálně proudit tankery do Terstu a odtamtud ropovodem TAL do Česka, ale jednalo by se o dražší variantu přepravy, navíc s riziky odhalení porušení sankcí," dodal Tyleček.
Loňský trend omezování dovozu ropy z Ruska by podle vládních plánů měl ještě zintenzivnit. Na konci loňského roku byly dokončeny fyzické práce na rozšíření ropovodu TAL. Nyní státní provozovatel ropovodů Mero pokračuje v testování a certifikaci technologií, s plným provozem rozšířeného ropovodu se počítá přibližně od poloviny letošního roku. Projekt za zhruba 1,6 miliardy korun zdvojnásobí kapacity ropovodu na osm milionů tun ropy za rok, Česko tak podle vlády po 60 letech přestane být závislé na dodávkách ropy z ruského ropovodu Družba.
Ropovod TAL začíná v italském Terstu, kam se ropa dováží z více zemí a kontinentů. Největší podíl tvoří dodávky z oblastí okolo Kaspického a Černého moře, USA a Afriky.
