Nápad Nilse Bohlina změnil auta jako málokterý jiný. Přitom šlo o takovou „blbost". Vzal pruh látky a připevnil ho na třech místech ke karoserii. Před padesáti lety se tak objevila první volva se standardně montovanými tříbodovými pásy. Do běžné výbavy u všech automobilek to ale nejdůležitějšímu bezpečnostnímu prvku chránícímu posádku ještě pár let trvalo.
Patent Nilse Bohlina, jehož Volvo najalo jako specialistu na bezpečnost v roce 1958, vypadal před padesáti lety naprosto stejně jako dnes. A jeho kouzlo spočívající v jednoduchosti jen tak nevyprchá. I když totiž většina současných vozů disponuje propracovanou strukturou odvádějící energii vzniklou při nárazu od posádky, a najdete v nich spousty airbagů, bez bezpečnostních pásů se neobejdou.
ČTĚTE TAKÉ: Jak dopadly nejnovější crashtesty Euro NCAP?
Konstruktér, pracující před příchodem do švédské automobilky u letecké divize společnosti SAAB, nepřišel s myšlenkou bezpečnostních pásů v autech jako první. Už ve třicátých letech někteří lékaři ve Spojených státech v novinových článcích prosazovali pásy, které měly bránit úrazům. Koncem čtyřicátých let americký Nash a v polovině padesátých potom Ford a Chrysler dokonce zákazníkům jednoduchý pás nabídly. Nebyl o něj však zájem.
Ani Volvo se nesetkalo s okamžitým úspěchem. Jako první se tříbodové bezpečnostní pásy objevily v modelech Amazon a PV 544 v roce 1959, avšak nedůvěra zákazníků i odborníků přetrvávala. Ve Švédsku se o propagaci zasloužil závodník Orvar Aspholm, který vytrvale předváděl kaskadérské kousky, po nichž ze zmuchlaného PV 544 vylézal bez škrábnutí. Později pracoval pro Volvo jako živá testovací figurína při nárazech do pěti kilometrů v hodině.
ČTĚTE TAKÉ: Test Volva XC60 D5
Průlom znamenal až rok 1967, kdy Nils Bohlin představil studii zahrnující 28 tisíc nehod vozů Volvo s novými tříbodovými bezpečnostními pásy. V současnosti podle Evropské rady pro bezpečnost dopravy (ETSC) snižují bezpečnostní pásy počet smrtelných úrazů v autech v Evropské unii každoročně zhruba o čtyřicet procent. V nejuvědomělejších státech, jako je Německo, Francie, Švédsko nebo Kanada, přední pásy využívá 90 až 99 procent cestujících, zadní potom 80 až 89 procent.
ČTĚTE TAKÉ: Volvo - automobilka, která vznikla v restauraci
Postupem času se bezpečnostní pásy rozšířily po celém autě a doznaly vylepšení. V roce 1969 dostaly samonavíjecí mechanismus, v sedmdesátých letech se objevila kontrolka upozorňující na jejich nezapnutí. Koncem osmdesátých let se do aut začaly montovat první mechanické předpínače, udržující pásy napjaté a tím co nejefektivnější. Nyní dokážou přizpůsobit svou zádržnou funkci hmotnosti pasažéra, zabraňují tomu, aby z nich cestující vyklouzli, a pracují v součinnosti s airbagy. Ostatně stále je co vylepšovat. Na světě se koncem roku 2008 pohybovalo kolem 800 milionů aut, v nichž každoročně zahyne přes 1,2 milionu lidí.
ČTĚTE TAKÉ: Spasitel, nebo škůdce: ESP a ostatní
Co čeká bezpečnostní pásy v budoucnu? Automobilky již delší dobu pracují na čtyřbodových, které lépe podrží člověka při převrácení. Nezapínají se ale tak snadno a v autech není přirozený bod pro jejich uchycení nahoře uprostřed. Navíc je tu ještě jedna věc - ty tříbodové Nilse Bohlina dosud neřekly k bezpečnosti v autech poslední slovo.
Foto: Volvo
