<span>Dacia Sandero 1,4 MPI:</span> konec depresím

Recept zní dokonale. Vezmete kousky ze spousty aut a uděláte z nich obrovskou Dacii Logan, která stojí sotva 180 tisíc. A pak se dostanete do druhého stadia. Jenže dá se v novém hatchbacku z Rumunska jezdit jinde než v Brazílii, Kolumbii a Íránu?

ČTĚTE TAKÉ: Terénní Dacia Sandero? Sem s ní

Jelikož sedmdesát procent dílů nové Dacie Sandero pochází z loganu, pár důvodů k obavám by se našlo. Sedan, který zahájil novodobou éru značky ve vlastnictví Renaultu, totiž uvnitř posádku vítal plasty, které vypadají stejně jako v korejských autech z osmdesátých let. (To není pochvala.) A změnit v něm jízdní pruh na dálnici v rychlosti přesahující 120 km/h bylo kvůli velmi nepřesnému řízení výzvou i pro zenového mistra.

ČTĚTE TAKÉ: Dacia Logan v novém hávu

Navenek se Sandero tváří, že je všechno jinak. Inovované logo Dacie na masce chladiče, velké světlomety, ba dokonce plavné obloukovité linky táhnoucí se po boku auta chtějí naznačit, že tentokrát je celek sofistikovanější. Levný, nicméně promyšlený.

Také uvnitř se hatchback snaží být jiný. Stopy po Loganu přehlédnout nelze, avšak jednotvárnou šeď osvěží tu stříbrně nastříkaná madla dveří, nový volant, žíhané šedočerné potahy sedaček, či světe div se, sebevědomě vyhlížející strukturovaný plast před spolujezdcem. Celek díky tomu působí mnohem méně depresivně a mnohem více jako auto, které má nárok prodávat se jako nové v roce 2008.

ČTĚTE TAKÉ: Test Dacie Logan

Když si ale Sandero prolezete zpředu dozadu, ihned pochopíte, proč cena za benzinovou čtrnáctistovku začíná na necelých 180 tisících korun. Kromě toho, že za ty peníze ve výbavě dostanete bezpečnostní pásy, airbag, stěrače a světlomety, nemohou vás překvapit ani další drobnosti. Páté dveře kufru mají zevnitř jen kousek plastu, aby ukryl zámek a zprostředkoval madlo na zavření, těsnění u dveří je leckde podivně vyboulené či odchlíplé a vrstva laku by se tu a tam dala měřit na nanometry.

Šetření s sebou ovšem přináší i jiné vedlejší efekty. Kabina je zařízena veskrze účelně a těch pár ovladačů padne ihned do ruky. Volant sice nelze nastavit jinak než výškově, najít si za ním správnou polohu by přesto neměl být problém. Tím největším kladem nové dacie je nicméně pohotovostní hmotnost 975 kilogramů. Lehkost je u aut základem, pokud vás má jejich řízení bavit. V Sanderu dobrý pocit z jízdy podporuje přesné a docela citlivé řízení (z kopce na dálnici se můžete tentokrát rozjet třeba na 170 km/h), a především velmi dobře naladěný podvozek. Nejenže se s přehledem vypořádá s rallyovou erzetou, ale klidně ji můžete jet, co to dá.

ČTĚTE TAKÉ: Test Dacie Logan MCV

Jestliže vjedete do zatáčky se Sanderem rychleji, přední kola sice začnou klouzat ven ze silnice, nicméně nedotáčivost přichází pozvolna. Řešení situace navíc spočívá pouze v tom, že lehce povolíte plyn anebo jemně přišlápnete brzdu a Dacia se srovná sama.

Čtrnáctistovka o výkonu 75 koní je sice hlučnější, ale i průměrné rádio Blaupunkt (za příplatek pět tisíc) ji spolehlivě přehluší. Jenom se motor musí točit kolem pěti tisíc otáček, chcete-li jet opravdu svižně. A snesitelně přesné řazení by mohlo působit méně gumovým dojmem. Jako lepší volba se v tomto případě jeví benzinová šestnáctistovka s výkonem 87 koní, která stojí pouze o deset tisíc korun víc (k mání je ale až od druhého stupně výbavy spolu s elektrickými okny, výborným hydraulickým posilovačem či airbagem spolujezdce).

Renaultu se tentokrát podařilo vyrobit nejen prostorné, ale i schopné auto. Podvozek, řízení, motor, ba i převodovka fungují stejně dobře jako ve vozech o sto tisíc dražších. Otázkou je jednak image a jednak to, zda se kvalita zpracování neprojeví v podobě předčasně rezavějící karoserie nebo vrzavých zvuků z kabiny. Potom by totiž bylo lepší koupit si za stejné peníze ojetou Toyotu Corolla.

Dacia Sandero 1,4 MPI versus konkurenti

Foto: Dacia