Honda Jazz 1,4: výlet do čtvrtého rozměru

Nová generace nejmenší hondy opět udivuje prostorovou přizpůsobivostí. Zároveň se však nezbavila přemrštěných cenovek.

Jako byste nakoukli do kouzelné krabičky Davida Copperfielda. Zvenčí Hondě Jazz chybí pár milimetrů do délky fabie, dovnitř byste ale rozloženou škodovku možná naskládali. Vrcholným kouskem jsou především zadní sedačky. Výjimečný systém umožňuje sklopit pouze sedák směrem k opěradlu, takže mezi předními a zadními sedadly vznikne zhruba půl metru široká ulička. Přeložit do ní plný kufr focusu kombi je hračka. Pokud chcete převážet větší předměty, dají se dělená sedadla triviálním pohybem sklopit do podlahy, takže vznikne rovná nakládací plocha.

Nový Jazz je víceméně stejný jako ten předchozí, roztomilou zakulacenost jen nahradily ostřeji řezané tvary. A podobně jako minulá generace není obyčejným malým autem. Zatímco se Škoda Fabia, Ford Fiesta anebo Opel Corsa snaží působit jako vozy vyšší třídy, předvádějí se měkčenými plasty a předhánějí se v dokonalosti výbavy, hondu symbolizuje strohost. O její přístrojovou desku byste mohli louskat ořechy a technické vymoženosti začínají u autorádia a končí u palubního počítače. Jenže se s ní velmi příjemně žije.

ČTĚTE TAKÉ: Honda už nerada sport. Projekt NSX je mrtev

Přímočarost Jazzu je totiž okouzlující. Jednoduchá grafika přístrojů zprostředkovává přehledné informace, ovladače kladou správný odpor - zkrátka vše funguje přesně tak, jak má. A tvrdé plasty jsou kvalitně slícované a vypadají odolně. Výhled je díky velkému čelnímu sklu příkladný, v sedačkách potažených černým velurem se pohodlně sedí a dobře vás podrží i v zatáčkách. Praktičnost zadní části podporuje množství chytře koncipovaných přihrádek vpředu - před spolujezdcem jsou dokonce dvě, byť docela mělké. Kromě nich najdete po krajích palubní desky otvory na mobil nebo jiné drobné předměty, do umělohmotných kapes v každých ze čtveřice dveří se vejde velká láhev.

Sympatie si Jazz vyslouží také svým chováním na silnici. Zejména proto, že výborný motor je nejspíš tou nejlepší benzinovou čtrnáctistovkou na trhu. Disponuje bezmála stovkou koní, což autu bohatě stačí, a rád se nechá vytáčet. Precizní pětistupňový manuál tak nezahálí, zvláště při předjíždění je občas lepší podřadit raději o dva stupně. Spotřeba přesto jen výjimečně překročí 6,5 litru benzinu na sto kilometrů, obvykle se pohybuje pod šestilitrovou hranicí. Pouze řízení se oproti minulé generaci chová příliš lehce, ale aspoň se s autem dobře parkuje.

ČTĚTE TAKÉ: Hybridní Hondě Insight stačí 4,4 litru/100 km

Podvozek je trochu tužší, jak bývá u hond zvykem, hrboly ve městě však pohlcuje schopně a působí komfortněji než třeba fabie. V zatáčkách se auto chová vyváženě a až na zmíněné lehčí řízení se s ním jezdí velmi dobře. Na dálnici bezpečně zvládne i proklamovanou rychlost 180 kilometrů v hodině.

Výlet do čtvrtého rozměru s logem Hondy nicméně není levnou záležitostí. Nejskromnější Jazz s dvanáctistovkou o výkonu devadesáti koní stojí tři sta tisíc korun, o deset koní silnější čtrnáctistovku pořídíte klidně i za 460 tisíc. A ani ta nemá navigaci či parkovací senzory, ale jen panoramatickou střechu, tempomat, mlhovky nebo autorádio se šesti reproduktory a rozhraním USB pro přehrávače MP3.

JAK JE NA TOM KONKURENCE? Testy soupeřů Hondy Jazz najdete zde

Honda Jazz je skvělé malé auto, které si na nic nehraje. Pravdou je, že praktičností překoná nejen všechna malá auta, ale rovněž většinu kompaktních MPV, jako je Renault Grand Modus či Opel Meriva. A pravdou také je, že základní výbava čtrnáctistovky zahrnuje vše podstatné včetně šesti airbagů a automatické klimatizace. Jenže tolik peněz?

Foto: Honda

Inzertní auto-moto server s ojetými vozy: Autobazar EU