Mercedes CLC 200 K: levná strana mince

Mercedes jako jediný z výrobců prémiových značek nabízí levné kupé. No, levné. Osm set tisíc korun není zrovna málo. Nedalo by se zrovna v tomto případě ušetřit?

Svět jako by byl plný kupé. Poslední dobou víc než kdy jindy se automobilky soustředí na okrajové segmenty trhu, protože se jim hodí každý zákazník. Potíž spočívá v tom, že vývoj nových modelů stojí peníze, kterýchžto není nikdy nazbyt. Proto Volkswagen Scirocco vznikl z nového Golfu a Audi A5 ze sedanu A4. A Mercedes CLC je navzdory novému názvu jen Mercedesem třídy C. Minulé generace.

Nenechte se zmást maskou z nového céčka ani zadními partiemi. Technika tohoto auta pochází z roku 2001, a třebaže u Mercedesu tvrdí, že přes jedenáct set součástek je nových, radikální dopad na proměnu jeho chování neměly. Není třeba to hned považovat za průšvih. Předchozí třída C a z ní odvozené Sportcoupé dokázaly být velmi uspokojivými auty.

CLC jim v tomto ohledu nic nedluží. Podvozek je nadále přesvědčivý, ať pokud jde o tlumení hrbolů rozmlácených silnic, vyrovnávání se s náklony v zatáčkách nebo celkovou vyváženost tamtéž. Pohon zadních kol však ze sebe nevydává to nejlepší. Možná za to může řízení, které působí příliš profesorsky rozvážným dojmem, možná jenom zbytečně vysoká hmotnost kolem 1,5 tuny.

Benzinová osmnáctistovka, jíž přeplňování pomáhá k výkonu 184 koní, se přitom docela snaží. Věrna charakteru motorů s kompresorem zprostředkovává plynulý zátah až na drobné zaváhání ve středním spektru otáčkoměru. Má chuť jít do otáček, přitom uvnitř zní motor jakoby zpovzdálí a neruší. Osmnáctistovku velmi úspěšně doplňuje pětistupňový automat (za příplatek zhruba 50 tisíc), a pokud vám někdo bude tvrdit, že má málo rychlostí, jděte se s mercedesem projet. Šest nebo sedm není vždy víc než pět.

Závažnější nedostatek představuje jen sportovní režim převodovky, jemuž chybí předvídavost při rychlé jízdě. A pak také celkový charakter auta. Mercedes CLC totiž není ani tak kupé jako spíš třídveřový hatchback. Není dostatečně dynamický, ale příliš zdráhavý, odměřený, málo záživný a v konečném důsledku i málo atraktivní.

Největší zklamání přináší interiér. Stačí podotknout, že za jeho hlavní pozitivum lze považovat protornost. Z minulé generace si beze zbytku vzal všechno včetně unylých plastů, které v moderních autech se znakem Mercedesu nemají co dělat. Renault Laguna Coupé nabízí lepší i elegantnější zpracování, což nesvědčí tolik o pokroku francouzské značky jako o absenci inspirace v tomto konkrétním Mercedesu.

ČTĚTE TAKÉ: Test Volkswagenu Scirocco 2,0 TSI

Nečekanou průměrnost interiéru se srdnatě snaží zachránit výbava. Ta zahrnuje automatickou klimatizaci, přehrávač kompaktních disků, tempomat, elektronickou kontrolu stability, přední, boční a okenní airbagy (ty poslední i vzadu) a mlhovky. A cenovka, která v případě testovaného auta činí něco málo přes 800 tisíc korun.

Kam ale kupé CLC vlastně zařadit a s čím ho porovnávat? Přirozenou konkurencí by se zdálo kupé trojkové řady BMW nebo Audi A5, jenže ty tuhle třídu C dávno přerostly. (Cenou o přibližně 150 tisíc.) Daleko blíže mu je Renault Laguna Coupé a z druhé strany se blíží Scirocco nebo hatchback BMW 320i, chceme-li zůstat u pohonu zadních kol. Na rozdíl od těch Volkswagenu nebo BMW je však Mercedes CLC větší.

ČTĚTE TAKÉ: Testy sportovních vozů na TÝDEN.CZ

Jenže proč byste CLC s něčím měli porovnávat? Je docela průměrným kupé, což není auto, které by člověk čekal od Mercedesu. Neurazí, ale ani neprobudí nutkavou touhu stát se jeho majitelem za všech okolností. Jestliže si myslíte opak, moje slova nic nezmění. Pokud chcete atraktivní kupé, kupte si Lagunu. Jestli toužíte po atraktivním kupé, s nímž je příjemné jezdit, je tu Scirocco. A pokud trváte na pohonu zadních kol a libozvučné značce, hatchback BMW 120i vás potěší mnohem víc než CLC. A to je jeho hlavní problém. CLC není špatné kupé. Ale proč si ho kupovat?

Foto: Daimler

Inzertní auto-moto server s ojetými vozy: Autobazar EU