Mitsubishi Colt Ralliart: obyčejná kamufláž

Mezi malými auty dosud nebylo zrovna prodejním trhákem. Nyní má však po faceliftu naději. A hlavně je tu verze Mitsubishi Colt Ralliart, která pár triků schovává pod povrchem.

Colt vzpruhu potřeboval, o tom není pochyb. Mnozí z jeho soupeřů posunuli vnímání svého segmentu dál, dospěli a jsou protřelí. Tohle mitsubishi ale zůstalo jen autem, které neurazí. Nevynikalo v ničem. Malá šedá myš, z jejíchž bratříčků v pelíšku se během posledních let vyklubali potkani. Teď ukazuje zuby.

Pomoci by Mitsubishi Colt měla maska, která budí respekt. Vypůjčilo si ji od většího Lanceru a japonská automobilka ji hodlá potřetí recyklovat také na lehce terénním Outlanderu. Jenže uvnitř malého auta je to ta samá písnička. Dobře poskládané tvrdé plasty s decentní strukturou na povrchu, ucházející grafika přístrojového panelu, hloupé ovládání palubního počítače, průměrně velká kabina s podprůměrným kufrem a cenovka začínající u třídveřové verze na 230 tisících korun, která nikoho nedonutí běžet okamžitě do nejbližšího showroomu Mitsubishi. Testovaný colt zdobí však vpředu oranžový a červený proužek a vzadu kromě nich rovněž nápis Ralliart.

Dealeři Mitsubishi by měli v Ralliartu nechat projet kohokoli, kdo se objeví v prodejně a ptá se na Colt. Jakmile si totiž do tohoto auta sedne a šplápne plyn, rozpaky z kabiny zmizí. (Ralliart se uvnitř od ostatních verzí liší jen hliníkovými pedály a nápisem na prahu.) Pod slupkou obyčejnosti se skrývá velmi nevšední a velmi všestranný stroj.

Teď není řeč o pobláznění z výkonu. Osvěžující na nejostřejším Coltu je, že se umí přizpůsobit. Turbodmychadlem přeplňovaná benzinová patnáctistovka srší chutí po akci, ale na dálnici odvádí tiše svou práci a do 180 km/h neotravuje. A tím pádem se spousta řidičů diví, co že se to kolem nich v levém pruhu prohnalo. Nabízí razantní zrychlení stejně jako pohodovou jízdu.

Na hladkých okresních silnicích by zkušení řidiči dokonce občas uvítali tvrdší podvozek. Navzdory tužším pružinám se totiž Colt má tendenci při brzdění před apexem mírně zhoupnout, i když o milimetr tlustší stabilizátor pomáhá tuhosti karoserie. Na druhou stranu přední kola se skvěle drží asfaltu a přenášejí jen minimum točivého momentu do řízení. Trakce přední nápravy je na suchu skvělá, auto se chová neutrálně se zjevnou chutí jít dovnitř zatáčky a dá se do jisté míry řídit plynem. Reakce pedálu přesto nejsou úplně bezprostřední, což jde na vrub drobné prodlevy turba. Kontrolu stability ale stejně nelze vypnout, takže i když je systém velmi benevolentně nastavený, vyvolat přetáčivý smyk odlehčením zadku prostě nejde.

Na Coltu Ralliart okouzlí stejnou měrou sebejisté cvakání přesné petistupňové převodovky, hbité řízení s věrohodně kalibrovaným posilovačem a citlivé brzdy. Ve městě je trochu drsnější než obyčejný colt, ale nikoli nad rámec slušného chování. A dá se s ním jezdit za sedm a půl litru benzinu na sto kilometrů, třebaže chuť čtyřválce po otáčkách spolu s uhrančivým zvukem turbodmychadla často přinutí k nerozvážnosti.

ČTĚTE TAKÉ: Testy ostatních sportovních aut podle TÝDEN.CZ

Slušná výbava je u malého auta za 465 tisíc nutností. Ta v Ralliartu zahrnuje vše kromě metalízy a parkovacích senzorů. A to znamená klimatizaci, přehrávač kompaktních disků, mlhovky, elektrická okna či zrcátka, přední, boční a hlavové airbagy nebo tempomat, což je v kombinaci se zmíněnou cenou dobrá nabídka. Stačí tento colt porovnat s hlavními soupeři - na rozdíl od základní verze 1,1i je výhodnost Ralliartu na první pohled patrná.

ČTĚTE TAKÉ: Testy ostatních malých aut podle TÝDEN.CZ

Problém Mitsubishi spočívá v tom, že Ralliart představuje vrcholnou verzi, kterou se sveze málo zákazníků. A ještě méně jich v tuzemsku utratí bezmála půl milionu korun za malé auto. Ostatní verze coltu totiž tak nadané nejsou. Nyní na sebe mohou upozornit alespoň tou novou odvážnou maskou přejatou z Lanceru. Jenže bude jim stačit?

Foto: Mitsubishi

Inzertní auto-moto server s ojetými vozy: Autobazar EU