Analytici: Pomalejší snižování schodku? Správný krok

Za krok správným směrem ve středu analytici označili snahu vlády snižovat deficit veřejných financí v následujících letech pomalejším tempem. Přílišné šetření by totiž podle ekonomů mohlo ohrozit očekávaný mírný ekonomický růst. 

V rámci rozpočtu rovněž ministerstvo financí stanovilo nové fiskální cíle pro roky 2014 a 2015. V těchto letech by měl být deficit veřejných financí 2,7 a 2,4 procenta HDP, původně byl navržen na 2,4 a 1,9 procenta. Pro příští rok počítá s deficitem 2,9 procenta HDP.

"Ústup od ambiciózního plánu vyrovnat rozpočtové výdaje s příjmy do roku 2015 považuji v dané situaci za správný. Přílišná fiskální restrikce by příští rok mohla zaškrtit křehký růst ekonomiky," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Pokud by podle něj ekonomika v následujících letech nečekaně zrychlila růst, bude ale podle něj žádoucí konsolidaci veřejných financí opět zrychlit. "Budeme se totiž nebezpečně blížit limitům celkového zadlužení, které stanovuje nově diskutovaná finanční ústava. Také je třeba nedopustit, aby se v kterémkoliv z příštích let deficit rozšířil proti roku předchozímu, protože to by vyslalo negativní signál investorům na finančním trhu," dodal.

Pomalejší snižování schodku veřejných financí v následujících letech i podle analytika GE Money Bank Petra Gapka naznačuje, že vláda si uvědomuje potřebu podpořit hospodářství v době ekonomické recese. "Ukazuje tak, že i v rámci rozpočtové odpovědnosti existuje nějaký, i když malý, prostor pro kompromis," uvedl.

Z teoretického ekonomického pohledu by bylo podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka vhodnější, aby při recesi vláda nesnižovala rozpočtový deficit, naopak aby nechala pracovat automatické stabilizátory, jakou jsou daně a dávky v nezaměstnanosti, a povolila dočasně vyšší schodek a podpořila ekonomiku. "Nicméně je potřeba dodat, že předchozí vlády a finanční krize zanechaly veřejné finance v dosti špatném stavu, a manévrovací prostor vlády je tak značně omezený," uvedl.

Marek zároveň upozornil na to, že s revizí rozpočtových plánů bude nutné revidovat připravovanou ústavní dluhovou brzdu. Ta je odstupňovaně nastavena na limity 40, 45, 48 a 50 procent HDP. "Podle dat za druhé čtvrtletí letošního roku dosáhl dluh vládního sektoru 43,9 procenta HDP. První hranice je tedy překročena. V příštím roce patrně dluh překročí i druhou hranici, a to i přes restriktivní fiskální politiku," uvedl.

"Nic dramatického se s tímto rozpočtem nemění. Deficit bude stále hluboký. Navíc je podle nás rozpočet postaven na nerealistických základech," uvedl analytik Next Finance Vladimír Pikora.

Porada ekonomických ministrů ve středu jednala o úsporách na rok 2014. Návrh od vicepremiérky Karolíny Peake (LIDEM) zatím počítá s úsporami 7,7 miliardy korun. Ministerstva průmyslu a obchodu, vnitra, zemědělství a pro místní rozvoj však dostala 14 dní na to, aby navrhla další škrty. Peake rovněž ekonomickým ministrům navrhla sloučení resortů zdravotnictví a práce a sociálních věcí, a také dopravy a průmyslu a obchodu. Skončit by mělo postupně také ministerstvo pro místní rozvoj.