Stavy drobné zvěře v Česku v posledních pěti letech klesly o desítky procent, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Například počty koroptví byly loni téměř poloviční než v roce 2007, zajíců za stejné období ubylo takřka o pětinu. Mezi hlavní příčiny tohoto trendu podle myslivců patří změny v krajině, intenzivní zemědělství či tlak predátorů, kterých naopak přibývá.
Zatímco na jaře 2007 čítaly počty koroptví takřka 74 tisíc kusů, loni jich bylo již jen necelých 40 tisíc. Stavy zajíců dosahovaly před pěti lety 327 tisíc kusů, předloni jich bylo 269 tisíc.
Podle Josefa Pubala z Českomoravské myslivecké jednoty ubývá drobné zvěře dlouhodobě. "Zmizely meze a remízky, které poskytovaly zvěři nejen úkryt, ale i potravu. Velké lány technických plodin naopak poskytují ideální prostředí pro predátory." Myslivci se snaží drobné zvěři pomáhat. Například vysazují koroptve, udržují políčka či zakládají remízky, jejich možnosti jsou však omezené.
Postřiky ničí většinu plevelů, které byly obživou zajíce, divokého králíka nebo srnčí zvěře. Insekticidy pak drobný hmyz, který byl důležitou složkou potravy pro koroptve a bažanty, uvedl Pubal. Ze statistiky vyplývá, že naopak přibývá například divokých prasat či lišek.
Černá zvěř se podle Pubala dnes pravidelně objevuje v lokalitách, kde byl ještě před několika lety její výskyt zcela výjimečný. Z lesů se divoká prasata přestěhovala do řepkových a kukuřičných polí, kde mají dostatek potravy a jsou v bezpečí. Díky tomu rostou škody na zemědělských kulturách, ale také tlak na ostatní druhy zvěře. Zvyšuje se zároveň nebezpečí epidemie prasečího moru a jeho přenosu na domácí chovy prasat.
Podle signatářů nedávno vzniklé petice za zlepšení stavu zemědělské krajiny se druhová rozmanitost v Česku stále snižuje a současné zemědělství neplní ani svoji krajinotvornou roli. Rozsáhlé polní celky s nevhodným hospodařením zvyšují erozi půdy. Každoročně tak Česko ztrácí ornou půdu v hodnotě několika miliard korun a obrovské škody vznikají také obcím při odstraňování následků eroze. Splachy půdy a agrochemikálií navíc znehodnocují vodní zdroje.
Černá budoucnost?
"Pokud se rychle nezačneme starat o to, jaký ráz má naše zemědělská krajina, a nezačneme s potřebnými změnami, bude drobná zvěř na našich polích spíše raritou a naše děti se budou na koroptev a zajíce moci dívat jen v zoo," podotkl Pubal.
Od roku 2014 má začít platit v EU nová společná zemědělská politika a v následujících měsících budou finišovat jednání o její podobě. Návrh reformy představila EK loni v říjnu, české zemědělce ani představitele státu příliš nenadchl. K tomu, aby mohly návrhy komise začít platit, je musí schválit členské státy a Evropský parlament.
Podle české vlády některá opatření v návrhu budoucí společné politiky směřují proti snahám, aby byla zemědělská politika spravedlivější, průhlednější a méně byrokratická. Česku se nelíbí zejména návrh, podle něhož by 30 procent plateb bylo vázáno na dodržování přísných ekologických pravidel a pro Česko by znamenalo nechat ležet asi 250 tisíc hektarů půdy ladem.
