Část lidí, kteří mají vyšší příjem, může v budoucnu kvůli extrémně solidárnímu penzijnímu systému, kam všichni odvádějí více než čtvrtinu platu, odcházet do zahraničí, říká šéf pojišťovny Aegon ČR a lídr vládní komise pro důchodovou reformu.
Lidé s vyššími příjmy po odchodu do důchodu spadnou s platem o hodně, zatímco pro ty, kdo vydělávají málo, se nic moc nemění a důchod je pro ně vlastně výhodný. Bude se toto upravovat?
Pro lidi s podprůměrnými příjmy je náhradový poměr po odchodu do důchodu pořád zajímavý, a relativně docela vysoký, někde kolem šedesáti, sedmdesáti až osmdesáti procent předchozí mzdy. Jak jdete v příjmové hierarchii výš a výš - a začíná to už někde kolem průměrného platu a těsně nad ním -, tak pak samozřejmě náhradový poměr těchto lidí je výrazně nižší. To je příjmová solidarita bohatších s chudšími. Podle mého názoru je příjmová solidarita v českém důchodovém systému extrémní.
Není to pro lidi s vyššími příjmy demotivující, když většinu z peněz, které do důchodového systému zaplatí, už neuvidí?
Osobně se obávám toho, že příjmová solidarita se do budoucna bude v důchodovém povinném státním pilíři bude ještě více posilovat. A jestliže už dnes je extrémní, tak bude ještě o něco vyšší. A platíme za to všichni dvacet osm procent měsíčně z našich platů, my a naši zaměstnavatelé.
Co to může znamenat?
V situaci, kdy jsme členy Evropské unie a kdy za dva, tři, čtyři roky bude pracovní trh EU úplně liberalizovaný, tak se klidně může stát, byť si to třeba dneska málokdo připouští, že část výdělečné populace - zejména té, která je příjmovou solidaritou extrémně bita - si řekne, proč za těchto podmínek pracovat v České republice a odvádět každý měsíc více než čtvrtinu svého platu do takového systému, když lze pracovat v Anglii, Německu, anebo i mimo Evropskou unii za podmínek, které nebudou tak demotivující. Mám na mysli perspektivu deseti, patnácti let.
ČTĚTE TAKÉ: Imigranti prohloubí deficit důchodového systému
Přejděme k penzijním fondům. Ty v současné době kvůli omezením vydělávají mizerně. Co by se mělo změnit?
V průměru řekněme posledních deseti let penzijní fondy připisují výnos jen o málo větší než je inflace. Takže reálný výnos se pohybuje v pásmu nula až jedno procento. Víme také, proč to tak je - protože ten systém je od začátku v devadesátých letech nastaven takovým způsobem, že klientům každoročně musí garantovat, že nedosáhnou záporného výnosu. To vede k situaci, že fondy neinvestují třicet či čtyřicet procent do akcií, což by normálně mohly dělat, ale do akcií investují ani ne pět procent a zbytek peněz putuje do státních pokladničních poukázek a státních dluhopisů, čili bezpečných nástrojů. Důsledek toho je relativně stabilní, ale velmi nízká míra zhodnocení.
Dnes spoří více než čtyři a půl milionu lidí. Proč je penzijní spoření tak atraktivní, když tak málo vydělává?
Myslím, že tento produkt vystihl investiční naturel českého občana, který je konzervativní.
ČTĚTE TAKÉ: Bezděkova cesta. Z komise do pojišťovny
Kolik si lidé spoří měsíčně?
Relativně málo. Průměrná úložka pět set korun je asi dvě procenta průměrné mzdy a tím si nic extra ani za celý život nenaspoříte.
Kolik budou dostávat od státu důchod dnešní třicátníci?- Zachrání český důchodový systém přistěhovalci?
- Které reformy ztrátový důchodový systém potřebuje?
Odpovědi na tyto i další otázky najdete v časopisu TÝDEN, který vychází v pondělí 29. března.
Foto: Lucie Pařízková
