Hrubý domácí produkt v přepočtu na obyvatele v Česku loni zůstal na 80 procentech průměru Evropské unie. Češi se dotahují na Slovince, jejichž HDP na obyvatele se v roce 2009 propadl z 91 procent na 86 procent. Česku nadále patří 17. místo ze 27 členských států EU, Slovensku 20. místo s 72 procenty.
Nejbohatšími obyvateli EU jsou z tohoto pohledu již tradičně Lucemburčané, jejichž HDP na obyvatele je na 268 procentech unijního průměru. Statistiky jsou v tomto případě ovšem mírně zkreslující, protože lucemburská ekonomika silně těží z lidí, kteří do malého velkovévodství dojíždějí za prací. V Lucembursku žije zhruba půl milionu obyvatel, dalších 100 tisíc jich však podle odhadů do země každý den dojíždí do zaměstnání z Belgie, Francie či Německa.
ČTĚTE TAKÉ: Ekonomika se neprobírá, za kvartál rostla o 1,1 procenta
Druhou nejbohatší zemí zůstává Irsko se 131 procenty unijního průměru. Irům v přepočtu HDP na obyvatele příliš neuškodila ani hospodářská krize, která se na ostrově projevila velmi silně a stát musel masivními veřejnými výdaji zachraňovat finanční sektor. HDP na obyvatele však ve srovnání s rokem 2008 kleslo jen nepatrně ze 135 procent na 131 procent. V těsném závěsu za Iry jsou Nizozemci se 130 procenty.
Nejhůře si vedli Bulhaři (41 procent), Rumuni (45 procent) a Lotyši (49 procent), kteří si pohoršili vůbec nejvíce ze všech členských států EU. V roce 2008 se nacházeli ještě na 57 procentech průměru, ale hospodářská krize srazila v loňském roce lotyšskou ekonomiku zhruba o 12 procent. Zemi, kdysi označovanou za ekonomického tygra EU, tak musely před pádem zachraňovat úvěry od EU a Mezinárodního měnového fondu.
ČTĚTE TAKÉ: Eurozóna se zhroutí, inflace je nezbytná, říká ekonom
Výrazně lépe se vede Chorvatsku, které ještě ani není členem EU. Přesto již v současnosti se v případě přepočtu HDP na obyvatele nachází na 64 procentech unijního průměru a zařadilo by se tak na 21. místo hned za Slovensko. Chorvaté jsou tak teoreticky ještě bohatší než Maďaři s 63 procenty. Lépe než nejchudším Bulharům a Rumunům se vede i Turkům (46 procent), proti jejichž přijetí do unie se staví celá řada zemí.
Statistici ve svých porovnáváních použili takzvané standardy kupní síly (PPS). To je uměle vytvořená měnová jednotka, která se používá při mezinárodních srovnáních. Její výhodou je, že se v ní do jisté míry vyrovnávají rozdíly, které jinak existují mezi kupní silou národních měn jednotlivých států. Obecně se dá říct, že za jeden PPS by se koupilo stejné množství zboží či služeb ve všech zemích.
Ilustrační foto: archiv Týdne
