Výroba elektřiny v Česku ve čtvrtém čtvrtletí 2017 meziročně vzrostla o sedm procent na 23,4 terawatthodiny (TWh), nepatrně se zvýšila i spotřeba elektřiny. Spotřeba plynu meziročně klesla o 8,1 procenta na 2,68 miliardy metrů krychlových. Vyplývá to z dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ), které zveřejnil na svém webu.
Výroba v jaderných elektrárnách se zvýšila téměř o polovinu, v paroplynových elektrárnách se o 38 procent snížila. Spotřeba elektřiny vzrostla o 0,2 procenta na 19,6 TWh. Česko od října do konce loňského roku vyvezlo o 3,7 TWh elektrické energie více než dovezlo. Kladné saldo se meziročně zvýšilo téměř o tři pětiny.
Spotřeba plynu se snížila v každém z posledních tří měsíců loňského roku. Jedním z důvodů může být podle ERÚ průměrná teplota, která se pohybovala 1,5 stupně nad dlouhodobým normálem.
V nadcházejících desetiletích má spotřeba elektřiny v Česku růst. V optimalizovaném scénáři Státní energetické koncepce počítá ministerstvo průmyslu pro rok 2020 se spotřebou 62,08 TWh, pro rok 2040 se 74,07 TWh. Výroba se má pohybovat kolem 90 TWh za rok. Změnit se ale má struktura produkce. Podle nejreálnějšího scénáře koncepce má od druhé poloviny dvacátých let 21. století pocházet nejvíce elektřiny místo z uhlí z jaderných zdrojů.
Česká republika dováží většinu plynu z Ruska. Ruský plyn proudí do Česka především přes Ukrajinu a Slovensko. Česko je ale napojeno na alternativní trasy. Jednak plynovodem Gazela napojujícím republiku na zemní plyn z ruských zdrojů, dopravovaný do Evropy plynovodem Nord Stream po dně Baltského moře, a také plynovodem Jamal přes Bělorusko a Polsko.