Dluhopisy Sazky, které vydala kvůli výstavbě víceúčelové haly, jsou tikající bombou. Důvodem je konstrukce dluhopisů, kdy se splátky jistiny rok od roku zvyšují. Už nyní přitom Sazka posílá kvůli jejich splácení sportovním svazům málo peněz.
Rok od roku se přitom výše splátek bude zvyšovat. Největší peníze pak Sazka bude platit v letech 2017 až 2021, kdy se jednotlivé pololetní splátky přehoupnou přes deset milionů eur (přes 254 milionů korun).
Sazka tak bude potřebovat stále více hotovosti. Ve své výroční zprávě za loňský rok ostatně uvádí, že závazky z dluhopisů se v období od jednoho roku do pěti let vyšplhají na 103,5 milionu eur, ale závazky delší než pět let budou dokonce 241,3 milionu eur. Nároky na hotovost tak budou za pár let enormní.
ČTĚTE TAKÉ: Sazka: Za aférou je snaha stlačit cenu našich dluhopisů
A co z toho vyplývá? Na sport bude zbývat méně a méně peněz, pokud se Sazce nepodaří razantně zvýšit své příjmy zejména z loterií a dalších sázek, což vzhledem ke krizi nelze očekávat. Nebo pokud Sazce nepomůžou s řešením problémů spojených s halou politici.
Nyní Sazka platí 8,5procentní úrok z vydaných dluhopisů a dalších 1,45 procent z nesplacené jistiny představuje odměna za služby spojené s emisí dluhopisů. Jen loni se odměna vyhoupla na 39 milionů korun.
V lednu si tak Sazka musí připravit přes 330 milionů korun pro držitele dluhopisů a majitele pohledávky vůči Sazce, která vyplývá z poskytnutých služeb při úpisu. O dluhopisy Sazky přitom je minimální zájem, když se za ně nabízí na frankfurtské burze 47 procent z jejich nominální hodnoty, což představuje za tři roky brutální propad. Celkem Sazka tehdy vydala bondy ve výši 215 milionů eur.
Kvůli tomu, že Sazka neposílá sportovním svazům slíbené peníze, se začalo kývat křeslo pod šéfem loterijního gigantu Alešem Hušákem.
Foto: ČTK
