Karlovarský suchar se stane osmým českým výrobkem, který získá ochrannou známku Evropské unie. Proti celoevropské registraci tradičního pečiva ze západočeských lázní totiž nikdo nevznesl během půlroční lhůty, která vypršela v úterý, námitky. ČTK to ve středu potvrdil mluvčí evropské komisařky pro zemědělství Michael Mann.
Oficiální udělení známky, takzvaného chráněného zeměpisného označení, by tak nyní mělo být jen formalitou. Unijní značka potvrzuje jedinečnost výrobku, a tedy i výhodu na trhu. Zaručuje také, že daná specialita vzniká pouze ve vymezené zeměpisné oblasti a chrání výrobce před nekalou konkurencí.
Karlovarský suchar se v lázeňském městě vyrábí stejným postupem už desítky let. Nyní je ve výrobním programu firmy Karlovarská pekárna Phobos a spolu se známými kulatými oplatkami patří k nejslavnějším místním výrobkům. Pečivo, které je součástí hlavně dietních jídelníčků, má typickou chuť - jeho součástí je totiž karlovarská vřídelní voda a také vřídelní sůl.
Karlovarská pekárna Phobos dodává karlovarské suchary hlavně do lázeňských hotelů v Karlových Varech a v Jáchymově. Zásobuje jimi rovněž některé menší prodejny v regionu. Objem produkce se řídí výhradně poptávkou a pekárna měsíčně expeduje v průměru asi 40 kartonů sucharů, informovala ČTK Věra Puschová z vedení firmy.
Systém označování tradičních výrobků z určitých zeměpisných oblastí, které se pak nesmějí vyrábět nikde jinde, vznikl v roce 1992. První tři registrace získala ČR už ve chvíli, kdy do unie vstoupila. Zápis budějovického piva, budějovického měšťanského varu a českobudějovického piva si totiž Češi jako jediní z nováčků vymínili už v přístupové smlouvě k EU.
Během uplynulých měsíců registrační proceduru úspěšně dokončily další čtyři české výrobky - štramberské uši, pohořelický kapr, žatecký chmel a hořické trubičky.
O ochranu Evropské unie se ucházejí ještě další dvě desítky českých výrobků. V nejbližší době bude EK rozhodovat o tom, zda mezi oficiálně chráněné tradiční potravinářské a zemědělské produkty zařadí například nošovické kysané zelí, pardubický perník, třeboňského kapra nebo mariánskolázeňské oplatky.
Za posledních 15 let získalo ochranné evropské známky přes 750 výrobků. Nejlépe si vedly země kolem Středozemního moře. Itálie, Francie, Španělsko a Portugalsko už si registrovaly více než stovku lahůdek. ČR je s osmi registrovanými výrobky nejúspěšnější z nových členských zemí a co do počtu chráněných specialit předstihla například Belgii, Dánsko nebo Irsko.
Mezi nejznámějšími produkty, které EU chrání, jsou například sýry feta či gorgonzola, parmská šunka, marcipán z německého Lübecku nebo balzamikový ocet z italské Modeny.
Foto: Tomáš Nosil
