Ministerstvo financí řízené Jana Fischerem v demisi rozšířilo trestní oznámení v kauze privatizace Mostecké uhelné společnosti (MUS). Ministerstvo nově argumentuje tím, že obvinění firmu kontrolovali už o rok dříve, než veřejně prohlašovali.
Tato informace prý přitom měla zásadní význam pro výši nabízené kupní ceny zaplacené ČR za její majetkový podíl ve firmě a také vliv na rozhodování české vlády.
Bývalí manažeři a majitelé MUS Antonín Koláček, Marek Čmejla, Jiří Diviš, Oldřich Klimecký a Petr Kraus byli loni v červnu obviněni ze zneužití informace a postavení v obchodním styku. Údajně z firmy vyvedli přes tři miliardy korun, které využili na nákup akcií MUS. Loni v říjnu jim pak přibylo obvinění z podvodu při privatizaci firmy v roce 1999. Podle žalobce obvinění vylákali od ČR akcie za zjevně nepřiměřenou kupní cenu, a způsobili tak státu škodu přes 1,6 miliardy korun.
"Obvinění měli MUS pod kontrolou již v dubnu 1998, tedy o více než jeden rok dříve, než veřejně deklarovali," napsal Šrámek. Podle žalobce z olomouckého vrchního státního zastupitelství Petra Šeredy nejde o novou informaci. "Je to podstata druhého skutku, pro které bylo zahájeno trestní stíhání již v loňském roce, jde o podvod při privatizaci firmy. Už tehdy jsme tvrdili, že majorita byla už o rok dříve," uvedl Šereda, který má kauzu MUS na starosti. Uvedl, že rozšíření trestního oznámení nebylo dosud na státní zastupitelství doručeno. "Zda to bude mít vliv na vyšetřování, to bych spekuloval. Musím si to nejprve přečíst," doplnil žalobce.
Ministerstvo rozšířilo trestní oznámení také na základě výsledků mezinárodní právní pomoci z Ostrova Man, která se zaměřila na toky prostředků a přesuny akcií v letech 1997-2003. "V rámci této pomoci měla Česká republika možnost prostudovat více než 50 000 stran spisů," doplnil mluvčí.
Mezi obviněnými byl i miliardář Luboš Měkota, který však letos v březnu zemřel. V souvislosti s rozhodováním vlády o prodeji akcií MUS byl kvůli údajné korupci obviněn také exnáměstek ministerstva průmyslu Robert Sýkora a zbrojař a lobbista Pavel Musela.
Privatizací MUS se zabývá i švýcarská justice. Soud s pěticí obžalovaných bývalých manažerů a Belgičanem Jacquesem de Grootem začal v Bellinzoně v květnu, rozsudek má být vynesen tento čtvrtek. Prokuratura manažerům navrhla pětileté nepodmíněné tresty a vysoké pokuty za údajné podvody, praní špinavých peněz a porušení povinností při správě cizího majetku. Pro Belgičana chce dvouletý podmíněný trest. Všichni obžalovaní požádali o zproštění viny a o uvolnění zhruba 660 milionů franků (asi 14 miliard Kč) zablokovaných ve Švýcarsku.
Švýcarská prokuratura navrhuje jako kompenzaci pro nástupnické firmy MUS asi pět miliard korun a pro Česko další zhruba tři miliardy korun. "Musím však říct, že to neočekávám, jsou však potom další možnosti, jak se k těmto penězům dostat, řekl České televizi advokát zastupující ČR Marek Procházka.
MUS vznikla v roce 1993. Část akcií byla privatizována v kuponové privatizaci, další část stát rozdal městům a obcím. Státu tak zůstal 46procentní podíl, který držel přes Fond národního majetku. V květnu 1998 stát ztratil nad MUS kontrolu. Doly ovládla neprůhledná americká společnost Appian Group, která skoupila volně dostupné akcie MUS prostřednictvím firmy Investenergy. V červenci 1999 vláda prodala Investenergy, respektive Appian Group zbylý státní podíl v dolech za 650 milionů korun.
