Hrozba, že by Česko mohlo zablokovat jednání o rozpočtu Evropské unie na období 2014-2020, podle českého premiéra Petra Nečase pomohla Praze zvýšit množství peněz, které bude moci čerpat z evropských fondů. V rámci kohezní politiky, zaměřené na pomoc chudším regionům, bude moci ČR v příštím rozpočtovém období získat přes 20,5 miliardy eur (přes 517 miliardy korun).
"Jednání bylo velmi komplikované a nepopírám, že i velmi náročné," řekl Nečas po více než 24hodinovém rokování, které v Bruselu začalo ve čtvrtek a pokračovalo přes noc až do pátečního podvečera.
Lídři unie se nakonec dohodli, že výše rozpočtu se bude pohybovat v závazcích zhruba na úrovni 957 miliard eur. Výdaje tak v porovnání se současným rozpočtem klesnou. "Došlo k úspoře... Je to skutečně úsporný finanční rámec," podotkl český premiér.
Množství peněz z eurofondů pro ČR proti období 2007-2013 se citelně zmenší, neboť v končícím sedmiletém rozpočtu mělo Česko k dispozici zhruba 26,7 miliardy eur. Pokles se ale vzhledem k celkovým úsporám v chystaném unijním rozpočtu i kvůli bohatnutí ČR v rámci EU čekal. Nečas zdůraznil, že získaná suma bude v přepočtu na obyvatele čtvrtá nejvyšší v Evropské unii. V končícím rozpočtovém období je ČR na prvním místě.
Nečas: Veto mělo smysl
Nečas před nynějším summitem pohrozil, že původně navrhované množství peněz pro ČR v eurofondech je příliš malé. Nakonec se tuto částku podařilo zvýšit o 900 milionů eur v cenách roku 2011. "Veto mělo smysl," zdůraznil Nečas. Kdyby ČR nemyslela vážně hrozbu, že jednání zablokuje, pak by zlepšení původní sumy nedosáhla, podotkl premiér.
Další peníze z unijního rozpočtu ČR kromě kohezní politiky získá i ze společné zemědělské politiky. Na přímé platby českým zemědělcům by mělo jí 5,4 miliardy eur (136 miliard korun) ve stálých cenách roku 2011 a na podporu venkova dalších 1,9 miliardy eur (48 miliard korun). Stanovení stropu dotací navíc pro velké farmy bude na dobrovolné úrovni, což ČR také chtěla.
Trable s čerpáním. Minulost?
Nečas ale rovněž připustil, že Česko v současném finančním rámci mělo s čerpáním fondů problémy. Šlo o efektivitu používání těchto peněz i jejich transparentní čerpání. Premiér věří, že se ČR z těchto chyb v příštím období poučí, takže například výrazně zjednoduší strukturu jednotlivých programů či sníží počet jednotlivých operačních programů.
Z českého pohledu je podle ministerského předsedy důležité to, že se nakonec podařilo dohodnout, že u velkých infrastrukturních projektů bude fungovat možnost takzvané uznatelnosti daně z přidané hodnoty. To v realitě znamená úlevu pro český rozpočet. Jde o to, že z eurofondů se bude proplácet právě i DPH, ne jen cena projektů bez této daně. Původní návrh přitom s tím, že by se to mělo týkat i nejrůznějších infrastrukturních projektů, nepočítal. Změna podle Nečase bude pro český rozpočet znamenat příjem ve výši 2,8 miliardy eur.
Analytička: Česko může být spokojeno
Analytička Next Finance Markéta Šichtařová soudí, že ČR s nižším přídělem peněz může být vlastně překvapivě spokojena. Evropské fondy totiž podle ní nepomáhají ČR k vyššímu hospodářskému růstu, ale paradoxně naopak růst ještě víc zpomalují, protože vedou k vyšším nárokům na veřejné peníze. Čerpání peněz z kohezních fondů totiž vede v ČR k růstu zadluženosti země, protože k čerpaným penězům musí stát přidávat i peníze své vlastní, dodala Šichtařová.
| NEPŘIJATELNÉ? Šéfové čtyř klíčových politických skupin v Evropském parlamentu označili přijatou dohodu o rozpočtu EU na roky 2014-2020 za "nepřijatelnou". Evropský parlament přitom může rozpočtovou dohodu na červencové schůzi v souladu s Lisabonskou smlouvou vetovat. |
