Propad: zisk skupiny ČEZ klesl na 40 miliard

Čistý zisk Skupiny ČEZ za loňský rok klesl meziročně o 1,5 procenta na 40,2 miliardy korun. Výnosy se zvýšily o 2,5 procenta na 215,1 miliardy korun. Letos skupina očekává pokles čistého zisku na 37 miliard korun.

"Očekávaný pokles zisku reflektuje nepříznivý vývoj na Evropských energetických trzích, výrazný pokles cen silové elektřiny, nižší příděl emisních povolenek pro výrobu a pokles výroby v České republice," uvedl ČEZ. Loni skupině klesl provozní zisk před odpisy (EBITDA) meziročně o 2,1 procenta na 85,5 miliardy korun. Pro rok 2013 očekává firma výši EBITDA okolo 80 miliard korun.

Výsledky za loňský rok odrážejí vývoj v Albánii, kde firma vykázala celkovou ztrátu 5,8 miliardy korun. Do budoucna ale firma už žádné další ztráty v souvislosti s Albánií nečeká, protože po lednové ztrátě licence své působení v zemi ukončila.

"Teď už předpokládáme jen pozitivní efekty z nějakých budoucích efektů z našeho arbitrážního snažení," řekl na tiskové konferenci finanční ředitel ČEZ Martin Novák. ČEZ počátkem února udělal první krok k mezinárodní arbitráži kvůli poškození své investice, nyní běží lhůta, během níž se ještě obě strany mohou dohodnout na vyrovnání.

Podle předsedy představenstva a generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše už energetická společnost vyčísluje, o jakou částku arbitráž s Albánií povede. Zveřejnění čísel ale Beneš považuje za předčasné, protože by to ČEZ mohlo v této fázi sporu uškodit.

Důvody poklesu

Podle Beneše se ČEZ celkově potýká s obtížným prostředím, protože klesá cena elektřiny na evropských trzích. "Všechny velké energetiky v Evropě těžce bojují s nestabilním prostředím, silným poklesem velkoobchodních cen elektřiny a těžko predikovatelnou budoucností. Realizují rozsáhlé prodeje majetku i významné snižování počtu zaměstnanců," uvedl Beneš.

Podle obchodního ředitele ČEZ Alana Svobody se energetická společnost snaží zajišťovat proti poklesu cen elektřiny jejím prodejem na delší dobu dopředu. ČEZ už prodal svou kapacitu na letošní rok a 54 procent kapacity na rok 2014. Průměrné ceny prodeje na letošek byly podle Svobody 51 eur za megawatthodinu, na příští rok mezi 49 a 50 eury. Současná cena ročního kontraktu elektřiny se na burze pohybuje kolem 41 eur za megawatthodinu.

Skupina ČEZ loni investovala 53,1 miliardy korun. Přes padesát miliard korun směřovalo do dlouhodobého majetku, z toho osmnáct miliard korun do obnovy a výstavby klasických elektráren, přes jedenáct miliard do rozvoje a modernizace distribučních sítí a zhruba osm miliard Kč do zefektivnění a bezpečnosti jaderných zdrojů.

Ze strategických iniciativ je pro ČEZ prioritní příprava podmínek pro výstavbu dvou nových bloků Jaderné elektrárny Temelín. "Již za několik dní oznámíme uchazečům předběžné hodnocení a začneme vyjednávat o vylepšení jejich nabídek," uvedl Beneš.

Beneš také řekl, že ČEZ je blízko dohody s uhelnou společností Czech Coal o dodávkách uhlí z dolu Vršany pro elektrárnu Počerady. "Říkali jsme, že se připravujeme na variantu, kdy si vystačíme bez uhlí z Vršan. My jsme se na tu variantu opravdu připravili a jsme na ni stále připraveni. Možná to je ten hlavní důvod, proč se nám daří blížit k dohodě," řekl. V odhadech na letošní rok ale podle Beneše ČEZ s dohodou ještě nepočítá, protože stále ještě není podepsaná.

ČEZ je největší česká energetická firma. Jejím majoritním akcionářem je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií.