Region střední a východní Evropy je ze všech rozvíjejících se ekonomik virem globální krize nakažen nejvíce. Zatímco některé světové země se pomalu začnou odrážet ode dna, situace ve středovýchodní části Evropy je zvláště bezútěšná. K tomuto závěru dospěla skupina analytiků soustředěných kolem Nouriela Roubiniho, ekonoma, který mezi prvními předpověděl skutečnou šíři finanční krize.
Konec dobrých časů
Po úspěšné dekádě hospodářského rozkvětu regionu přichází prudký obrat situace. Většina zemí se ve fázi recese buď již zcela nachází, nebo do ní teprve směřuje. "Dříve progresivní Pobaltské země dnes upadají do dvojciferných ztrát. Země jako Česká republika, Slovensko nebo Slovinsko, které jsou krizí relativně méně zasažené, čekají též těžké časy," uvádí vyjádření odborníků.
ČTĚTE TAKÉ: Bankéři: Česko na tom není tak zle, jak píšete
Zdraví středoevropského a východoevropského regionu poškozují dva hlavní faktory - kolabující export a výrazně omezený příliv kapitálu. Zahraniční investice přitom v uplynulých letech představovaly hlavní stimul pro hospodářský rozvoj regionu. Institut pro mezinárodní finance odhaduje, že objem čistých kapitálových toků by se letos měl propadnout na "pouhých" 30 miliard dolarů, tedy zhruba na dvanáct procent hodnoty roku 2008. Vývozy navíc představují klíčový prvek ekonomického úspěchu těchto zemí; objem exportu v České republice, Maďarsku a Slovensku tvoří 80 až 90 procent HDP. "Byli jsme svědky velkého boomu regionu, dobré časy jsou už ale pryč," předpovídá Roubini se svými kolegy.
ČTĚTE TAKÉ: Evropští politici: Krizi vyřeší regulace finančních trhů
Vrátí se krize na místo činu?
Podle analýzy odborníků stojí zranitelnost zemí regionu zejména na objemných půjčkách v zahraničních měnách, vysoké zadluženosti zemí a rozsáhlých deficitech běžných účtů. Tyto argumenty podle nich ukazují na jasnou podobnost s krizí, která postihla Asii na konci devadesátých let.
Skupina upozorňuje především na hrozbu rozšíření "nemoci" středovýchodní Evropy do zbytku světa. Tedy země, které krizi způsobily, se teď paradoxně mají obávat zpětného "domino efektu". Nákaza údajně hrozí hlavně prostřednictvím bankovního systému, který je na mezinárodní úrovni úzce propojen. Západoevropské banky skrze své pobočky drží 60 až 90 procent trhu. Mnoho bankovních domů v oblasti má navíc společnou mateřskou centrálu. Problémy jedné sestry se tak mohou rozšířit napříč regionem.
"Zranitelným se tak nyní stává i například bankovní systém České republiky, který je jinak relativně zdravý," uvádí analytici.
Musíme si pomáhat
Finanční krize zesílila tlaky jednotlivých zemí směrem k ochraně vlastního průmyslu. Pokud se podle Roubiniho nepodniknou potřebné kroky k potlačení protekcionismu, je třeba se obávat i rozpolcení Evropské unie a její původní sjednocující myšlenky. Hrozí, že ochranářská opatření západoevropských států k podpoře domácího automobilového průmyslu a finančního sektoru ohrozí unijní pravidla jednotného trhu a mohou obzvláště uškodit východoevropským ekonomikám.
ČTĚTE TAKÉ: Šéf OECD: Protekcionismus ohrožuje dlouhodobý růst
Roubiniho tým dokonce varuje, že pokud nebudou evropské země spolupracovat a vzájemně si pomáhat, finanční krize se ještě prohloubí. Budeme svědky rozdělení kontinentu na "Starou" a "Novou" Evropu, což by mělo hlubokosáhlé důsledky pro politickou mapu Evropy. Ke slovu se pak může dostat posilující nacionalismus provázený euroskeptickými hlasy, které se již nyní začínají ozývat zejména z České republiky a Polska.
Foto: Francois Lenoir, archiv Týdne
