Bilance
Stavebnictví zrychlilo meziroční růst, průmyslová výroba klesla

Stavební výroba v Česku v září zrychlila meziroční růst na 12,4 procenta po srpnovém nárůstu o 11,9 procenta. Dařilo se pozemnímu i inženýrskému stavitelství. Meziročně přibylo i bytů, které se začaly stavět, méně jich však bylo dokončeno. Průmyslová výroba v Česku v září poprvé od letošního března meziročně klesla, a to o 0,9 procenta bez očištění o sezonní vlivy. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Letošní září mělo ve srovnání s loňským o jeden pracovní den méně, po očištění o tento vliv stavebnictví vzrostlo o 13,9 procenta. Meziměsíčně bylo po vyloučení sezonních vlivů vyšší o 0,9 procenta.

V pozemním stavitelství, kam spadá stavba bytů, kanceláří nebo skladů, se produkce proti loňskému září zvýšila o 10,1 procenta. V inženýrském, které tvoří ze značné části dopravní infrastruktura, byla výroba meziročně vyšší o 18,1 procenta.

Počet zahájených bytů se meziročně zvýšil o 7,9 procenta na 2611 bytů. Dokončeno jich bylo 2357, což je proti loňskému září o 8,6 procenta méně.

Úřady vydaly i méně stavebních povolení, jejich počet meziročně klesl o 9,4 procenta na 6728. Orientační hodnota povolených staveb dosáhla 31,8 miliardy korun a ve srovnání se stejným loňským obdobím byla vyšší o 17,1 procenta.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebních firmách s 50 a více zaměstnanci se meziročně snížil o 0,1 procenta a jejich průměrná hrubá měsíční mzda proti loňskému září vzrostla o 8,7 procenta na 37 826 korun.

Chemická výroba a instalace strojů

"Aktuální čísla potvrzují, že kondice českého průmyslu je letos podstatně slabší než loni," komentoval čísla analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Meziroční pokles produkce v září byl silnější, než předpokládal trh, avšak ke snížení podle něj přispěly i dva dočasné faktory. Prvním z nich byla odstávka v chemickém průmyslu a druhým nižší počet pracovních dní v porovnání s loňským zářím. Rovněž se potvrzuje, že se český průmysl již nemůže dále opírat o automobilový průmysl, dodal.

O tom, že ČR je patrně za vrcholem hospodářského cyklu, svědčí statistiky nových zakázek, upozornil analytik Deloitte David Marek. Rizikem za této situace je podle něj to, že mzdy budou pokračovat v neadekvátně rychlém růstu a zvyšování jednotkových mzdových nákladů povede k erozi konkurenceschopnosti české produkce. Za celý letošní rok předpokládá růst průmyslové výroby o tři až 3,5 procenta.

V září meziročně klesla shodně o 15,4 procenta výroba chemických látek a chemických přípravků a opravy a instalace strojů. O 15 procent se snížila produkce v odvětví ostatních dopravních prostředků a zařízení. Stoupla naopak o 21,2 procenta výroba počítačů a další elektroniky, o 4,8 procenta produkce v hutnictví a slévárenství a o 7,7 procenta výroba v ostatním zpracovatelském průmyslu.

Letos v září v průmyslu také oproti loňsku klesla o 0,9 procenta hodnota nových zakázek. Pokles byl výraznější u zahraničních zakázek, kde dosáhl 1,1 procenta. Hodnota tuzemských zakázek se snížila o 0,4 procenta. Nejvíc k celkovému poklesu přispěl podle statistiků propad hodnoty zakázek ve výrobě aut, chemických látek a strojů.

Tržby z průmyslové činnosti v září meziročně vzrostly o 1,4 procenta. Stoupl i průměrný počet zaměstnanců v průmyslových podnicích s 50 a více pracovníky, a to o 1,1 procenta. Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v průmyslu oproti loňskému září vzrostla o 5,5 procenta na 32 091 korun.

Za třetí čtvrtletí letošního roku průmyslová výroba meziročně stoupla o 3,3 procenta. Tržby vzrostly o 5,2 procenta a hodnota nových zakázek o 3,7 procenta. Zaměstnanců v průmyslových podnicích přibylo o 1,2 procenta a jejich průměrná hrubá měsíční mzda se zvýšila o 7,2 procenta na 32 947 korun.