Obnovitelné zdroje
V Evropě vyrostlo deset "zelených Temelínů". Česko stagnuje

Po celé Evropě se loni postavily větrné či fotovoltaické elektrárny, jejichž instalovaný výkon odpovídá deseti Temelínům. Česko se ovšem na tom podílelo jen nepatrně.

Podle Solární asociace a Aliance pro energetickou soběstačnost se v uplynulém roce postavilo v Evropě 29 gigawattů nových energetických zdrojů, přičemž více než dvě třetiny připadá na obnovitelné instalace, především větrné a sluneční elektrárny.

"Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v Evropě tak překročil 16 procent, a to zejména díky růstu v Německu, Velké Británii nebo Francii," uvedla sdružení. "Česká republika je sice jednou z devíti zemí, které se už dokonce podařilo naplnit cíl pro obnovitelné zdroje pro rok 2020, ale jen díky příliš neambicióznímu závazku. Další rozvoj moderní energetiky pak na rozdíl od jiných států unie v Česku v posledních letech stagnuje."

Nejvíce přibylo větrníků

Podle uvedených organizací všechny nové obnovitelné zdroje, které loni v Evropě přibyly, mají instalovaný výkon odpovídající deseti jaderným elektrárnám Temelín. Nejvíce se loni postavilo větrných turbín. "Výkon všech větrných elektráren v EU tak loni překročil 142 tisíc megawattů, což odpovídá ekvivalentu spotřeby až 80 milionů domácností," uvedla sdružení.

Jedničkou zůstává Německo, kde stojí více než třetina veškerého evropského "větrného" výkonu. Ale v pokrývání spotřeby vede Dánsko, kde se obří větrníky loni podílely na 42 procentech tamní spotřeby elektřiny. V České republice se naproti tomu v uplynulém roce nepostavila ani jedna nová větrná elektrárna.

Druhým nejvýznamnějším novým zdrojem byly loni fotovoltaické elektrárny. Všechny instalace se přiblížily k hranici 100 tisíc megawattů, což znamená, že byly schopny energeticky uspokojit až 30 milionů domácností v Evropě. Naopak v Česku podle údajů Energetického regulačního úřadu přibylo pouhých pět megawattů solárních projektů, tedy 0,065 procenta z nových solárních instalací v Evropě.

Česko splnilo, i když...

Třetí příčka mezi novými energetickými zdroji patřila uhlí, přestože uhelné elektrárny byly současně nejvíce odstavovaným zdrojem.

"Sluneční nebo větrné elektrárny se stávají synonymem pro energetiku jednadvacátého století. Moderní obnovitelné zdroje mohou výrazně snížit spotřebu fosilních paliv a pomoci zachovat krajinu nepoškozenou povrchovými doly na uhlí," okomentoval aktuální údaje z loňského roku Martin Sedlák, výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost.

Čísla z Eurostatu rovněž ukazují, že národní cíl podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie pro rok 2020 splnilo v roce 2014 už devět států (Bulharsko, Česko, Estonsko, Chorvatsko, Itálie, Rumunsko, Slovinsko, Finsko a Švédsko). Mezi nimi je také Česká republika, kde hrubá spotřeba energie z obnovitelných zdrojů překročila 13 procent.

Třináctiprocentní cíl byl však podle Sedláka třetí nejnižší v rámci evropské osmadvacítky a značně za jejími reálnými možnostmi. "Náš cíl jsme proto splnili i přes naprostý chaos v legislativě, a to především díky růstu solárních elektráren již před šesti lety a následně bioplynových stanic. Oba tyto perspektivní zdroje však v posledních letech stagnují," komentuje souvislosti naplnění cíle Martin Sedlák.

Dílčím potvrzením, že podíl obnovitelných zdrojů může být vyšší, je nedávno schválená aktualizace Národního akčního plánu pro obnovitelné zdroje, který národní cíl pro rok 2020 navýšil z 13 na 15,3 procenta. Nový impulz k rozvoji střešních fotovoltaických instalací by mohl dát úspěšný projekt Nová zelená úsporám. Právě na střechách by podle Solární asociace mohlo přibýt až 50 tisíc malých elektráren, pokud růst neohrozí administrativní zásahy, například nově plánovaná tarifní struktura, která má domácnostem významně překopat účty za proud.

Výhledově je potenciál střešních instalací obrovský, jak ukázala loňská studie společnosti ENACO pro Solární asociaci. "Vedle ekologicky šetrné elektřiny jsou přínosem také nová pracovní místa. Celkem mohou instalace solárních panelů na střechy vytvořit až tisíc nových pracovních míst," uvedla Veronika Hamáčková, ředitelka Solární asociace.