Cena másla od průmyslových výrobců se v srpnu meziročně zvýšila o 53,5 procenta na 145,51 Kč za kilogram. Spotřebitelská cena vzrostla pomaleji, meziročně o 45,2 procenta na 209,24 koruny za kilogram.
Po odečtení výrobní ceny od spotřebitelské by tak na marži obchodníků připadla částka 15,9 Kč na čtvrtku másla. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) přitom nedávno uvedl, že za zvýšení ceny můžou částečně obchodní řetězce, které si z máslanechávají až polovinu peněz. Do tohoto výpočtu však započítával i daň z přidané hodnoty.O materiál ministerstvo požádal předseda vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD).
Ten zároveň požádal ministerstvo financí o kontrolu producentů a obchodníků. Svaz obchodu a cestovního ruchu Sobotkův požadavek označil za populistický předvolební tah. Podle Sobotky vláda musí přesně vědět, jak a proč zvýšení cen nastalo, aby mohla na problém adekvátně reagovat. Rovněž spotřebitelé si zaslouží vědět, kde končí zisky ze zdražení másla.
Podle Českého statistického úřadu mlékárny v srpnu vykupovaly litr mléka za 8,6 koruny na litr, bylo tak meziročně dražší o 38,7 procenta. Výroba másla v ČR se loni snížila o čtyři procenta na 37,8 milionu kilogramů, uvádí resort v materiálu.
V září jeho cena na pultech podle ČSÚ dále rostla, meziročně se zvedla o 55 procent, v průměru se tak kostka prodávala za 57,36 Kč. "Za prvních sedm měsíců roku 2017 došlo k meziročnímu snížení zásob másla o téměř 50 procent, objem výroby másla zůstal stejný, dovoz másla se snížil o cca 20 procent, vývoz je nižší o cca 47 procent. Podle výše uvedených údajů se snížila celková spotřeba másla o cca osm procent," uvedlo ministerstvo.
Přes zvýšené výkupní ceny mléka výrobci zvedli ceny u pasterovaného mléka o 9,2 procenta, u trvanlivého o 39,1 procenta a u sýru eidamu o 27,7 procenta. O 13 až 14 procent zdražily i obchody mléko, o 36,7 procenta pak sýr.
Cena másla se zvedla na celém evropském trhu, proti loňsku o 66 procent. Česká republika byla ve spotřebitelských cenách v září pod průměrem EU. V celé EU se od letošního ledna snížila výroba másla o 5,5 procenta. Do července v rámci EU klesl export do třetích zemí o 16 procent.
Češi podle odhadu Českého statistického úřadu v posledních dvou letech máslo více jedli, ze spotřeby 5,1 kilogramu na hlavu v letech 2013 a 2014 se spotřeba loni a předloni zvýšila na 5,4, respektive 5,5 kilogramu. Letos klesne na pět kilogramů, odhadují statistici. Stále je tak ČR nad průměrem evropské osmadvacítky, kde byla předloni spotřeba 3,8 kilogramu. Naopak proti západním státům, jako jsou Francie nebo Rakousko, je česká spotřeba nižší, Francouzi ročně snědí kolem osmi kilogramů, Němci kolem šesti. Například na Slovensku však spotřeba činí 3,5 kilogramu. Světově do předloňského roku vzrostla spotřeba v Indii nebo v Číně. Naopak se snížila v Rusku.
Některé politické strany již navrhly, aby se právě zásoby státního másla daly na trh a tím snížily převis poptávky. To však podle mluvčí Správy státních hmotných rezerv Edity Pechalové není možné. "Správa státních hmotných rezerv není intervenční fond. Státní nouzové rezervy slouží výhradně pro krizové situace. Jakmile by vláda z nějakého důvodu vyhlásila stav krize, potom můžeme otevřít naše sklady," řekla dříve.
