Někteří z obviněných do budoucna nebudou posíláni do vazby, ale budou hlídáni prostřednictvím elektronických náramků. Počítá s tím novela trestního řádu, kterou podepsal prezident Miloš Zeman. Norma také ukládá trest obecně prospěšných prací vykonat do roka místo nynějších dvou let. Rovněž zruší pravidelné soudní přezkumy důvodů pro trvání ambulantního ochranného léčení. Podle ministerstva spravedlnosti jsou pouze formální. Zeman také podepsal novelu o podnikání na kapitálovém trhu, která má zlepšit informovanost firem o jejich akcionářích.
Rozšíření možnosti využívání elektronických náramků se zatím v praxi uplatnit nemůže, neboť několik výběrových řízení na dodání těchto monitorovacích zařízení v minulosti zkrachovalo. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) senátorům řekl, že nyní ministerstvo v soutěžním dialogu vyjednává se šesti subjekty.
Trestní řád zatím umožňuje využít elektronické náramky pouze u trestu domácího vězení a u podmíněně propuštěných vězňů, kteří mají povinnost zdržovat se doma. Výhodu rozšíření monitoringu i na vazebně stíhané vidí ministerstvo spravedlnosti v tom, že by se na rozdíl od pobytu ve vazební věznici nepřetrhaly sociální vazby obviněného - byl by dále v kontaktu s rodinou, mohl by docházet do zaměstnání a věnovat se svým zájmům.
Náramky by mohli mít podle novely ti obvinění, u nichž by nebylo nezbytně nutné provádět nepřetržitou fyzickou kontrolu, ale na druhou stranu by vzhledem k jejich osobním poměrům i okolnostem případu nestačilo uložení alternativního opatření - třeba peněžité kauce nebo dohledu probačního úředníka. Pokud by náramek signalizoval, že obviněný porušil uloženou povinnost zdržovat se v určitý čas na určitém místě, měl by být podle ministerstva bezodkladně vyrozuměn příslušný státní zástupce, soudce a policie, která by obviněného zadržela.
Informace od akcionářů
Zlepšit informovanost firem o jejich akcionářích má novela o podnikání na kapitálovém trhu, kterou podepsal prezident Miloš Zeman. Změny se týkají například zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry a průhlednosti informací o emitentech cenných papírů. Norma se stane účinnou 15. dnem po vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Novela by podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) měla zatraktivnit podnikání fondů, zjednodušit procesní záležitosti v oblasti kapitálového trhu a sjednotit správní poplatky na finančním trhu.
Akcionář společnosti má podle novely oznámit emitentovi a České národní bance, že jeho podíl ve firmě přesáhne jedno procento. Novinka se týká společností se základním kapitálem 500 milionů korun a vyšším. Zároveň má zůstat v platnosti oznamovací povinnost u hranice tří procent u firem se základním kapitálem 100 milionů korun.
Novela ruší rozlišování mezi otevřeným a uzavřeným podílovým fondem a jejich případných podfondů pro účely zdanění. Sjednocuje správní poplatky související s podnikáním na kapitálovém trhu se zákonem o správních poplatcích. Podle ministerstva financí je třeba především sjednotit výši správních poplatků týkajících se řízení o žádostech, některá řízení zpoplatnit nově a některé poplatky vzhledem k jejich irelevanci k aktuálním zněním zákonů v oblasti kapitálového trhu či penzijního spoření zrušit.
