Výroba elektřiny
IEA varuje před ukončením využívání jaderné energie

Prudký pokles kapacity výroby elektřiny z jádra ohrozí plnění klimatických cílů a bezpečnost dodávek elektřiny. Rozvinuté země by proto měly najít způsoby, jak prodloužit životnost svých jaderných reaktorů. Uvedla to Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jádro je nyní druhým největším zdrojem nízkouhlíkové elektřiny, za vodními elektrárnami. Do roku 2040 mají být vyřazeny z provozu dvě třetiny jaderné kapacity.

Na celosvětové výrobě elektřiny se jádro podílí asi deseti procenty. Jaderné elektrárny v USA a v Evropě jsou ale v průměru více než 35 let staré a mnoho ze 452 reaktorů se má ve světě zavřít. Levný plyn a přísnější požadavky na bezpečnost totiž způsobily, že jaderné elektrárny se stávají ekonomicky nevýhodné.

"Beze změn politiky mohou rozvinuté země do roku 2025 přijít o 25 procent své jaderné kapacity a do roku 2040 až o dvě třetiny," upozorňuje IEA ve své první velké zprávě o jaderné elektřině za dvě desetiletí.

Za posledních 20 let se v rozvinutých zemích zvýšila kapacita větrných a solárních elektráren o 580 gigawattů (GW). Podíl čistých zdrojů na výrobě elektřiny loni činil 36 procent, což je podle IEA navzdory růstu kapacity větrných a solárních elektráren zhruba stejný podíl jako před 20 lety právě kvůli poklesu kapacity jaderných elektráren.

Aby se vykompenzoval očekávaný pokles kapacity jaderných elektráren v příštích dvou desetiletích, měly by investice do obnovitelných zdrojů vzrůst pětinásobně. To by bylo nejen velmi nákladné, ale narazilo by to i na odpor veřejnosti a vyžádalo si to velké investice do přenosových sítí, podotýká IEA.

Ředitel IEA Fatih Birol uvedl, že agentura nežádá země, které se rozhodly opustit jadernou energetiku, aby své rozhodnutí přehodnotily. Země, které chtějí s výrobou energie z jádra pokračovat, by toho však měly udělat víc pro podporu tohoto odvětví. Nízkouhlíková povaha jaderné energie a její úloha v energetické bezpečnosti nejsou podle něj dostatečné oceňovány u současných jaderných elektráren, aby mohly fungovat se ziskem, zatímco nové jaderné projekty se potýkají s překročením plánovaných nákladů.

Bez zásahů, které by poskytly větší podporou jaderné energii, budou celosvětové snahy o přechod na systém čistších zdrojů energie výrazně těžší, poznamenal Birol. Obnovitelné zdroje jsou sice důležité pro splnění cílů udržitelnosti, bude však mimořádně obtížné dosáhnout těchto cílů bez jádra.

Ředitel IEA pro energetické trhy Keisuke Sadamori uvedl, že výstavba nových větrných a solárních elektráren je dražší než prodloužení životnosti současných jaderných reaktorů. Náklady na prodloužení životnosti vycházejí na 500 milionů až jednu miliardu USD (11,5 miliardy až 23,1 miliardy korun) na jeden GW.

U mnoha amerických reaktorů již byla životnost prodloužena ze 40 na 60 let. Francouzská společnost EDF, která je největším provozovatelem jaderných elektráren na světě, také usiluje o prodloužení životnosti reaktorů, uvedla agentura Reuters.