Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v květnu zpomalilo na 1,2 procenta z dubnových 1,7 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil svůj rychlý odhad ze začátku června. Inflace se vzdálila cíli Evropské centrální banky (ECB), která ji chce mít těsně pod dvěma procenty. V celé Evropské unii pak míra inflace v květnu klesla na 1,6 procenta z dubnových 1,9 procenta.
Míra inflace v eurozóně meziročně stoupla nejpomaleji od dubna 2018. Ve srovnání s předchozím měsícem pak byly ceny téměř beze změny, když stouply o 0,1 procenta. To bylo slabší tempo, než odhadovali statistici, kteří podle agentury Reuters očekávali růst o 0,2 procenta.
ECB usiluje o to, aby se inflace v eurozóně pohybovala těsně pod dvěma procenty. Centrální banka loni v prosinci ukončila program nákupů dluhopisů, jehož prostřednictvím napumpovala do ekonomiky nově natištěné peníze v hodnotě 2,6 bilionu eur (zhruba 67 bilionů korun). Nadále však hospodářský růst a inflaci v eurozóně podporuje nyní rekordně nízkými úrokovými sazbami.
Nejslabší míru inflace vykázal v květnu Kypr (0,2 procenta), Portugalsko (0,3 procenta) a Řecko (0,6 procenta). Nejvyšší míru inflace pak zaznamenalo Rumunsko (4,4 procenta), Maďarsko (4,0 procenta) a Lotyšsko (3,5 procenta). V České republice činila míra inflace 2,6 procenta. V porovnání s dubnem 2019 se meziroční míra inflace v 16 členských státech snížila, v pěti zůstala stabilní a v šesti stoupla.
K růstu cen v eurozóně přispěly v květnu nejvíce ceny ve službách, které jsou klíčovým sektorem ekonomiky eurozóny, a ceny energií. Jejich růst nicméně zpomalil - ve službách klesl téměř na polovinu, na jedno procento z dubnových 1,9 procenta. Ceny energií pak meziročně stouply o 3,8 procenta. V dubnu ještě zdražily v porovnání se stejným obdobím loňského roku o 5,3 procenta
Jak připomněla agentura Reuters, růst cen zpomalil navzdory rekordnímu zvýšení mzdových nákladů v eurozóně v prvním letošním čtvrtletí. Tento zdánlivý rozpor může podle Reuters částečně vysvětlit fakt, že vyšší mzdové náklady firem se automaticky nepromítají do více hotovosti pro zaměstnance, protože daň ze mzdy zůstává v unii vysoká.
