Správa státního dluhu se podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) zlepšila, přesto ministerstvu financí vytýká například dodatek ke smlouvě o swapové operaci z roku 2009. Kvůli němu platí Česká republika na úrocích přes 200 milionů korun ročně více, než kdyby dodatek neuzavřela. Ministerstvo v reakci uvedlo, že za sjednání dodatku zodpovídají nyní již bývalí zaměstnanci ministerstva.
Kvůli dodatku platí Česká republika roční úrok 3,2 procenta z 243,2 milionu eur (6,6 miliardy korun). Pokud by zmíněný dodatek nebyl uzavřen, byl by úrok v současné době nulový. Jen v roce 2014 by tak na úrocích Česká republika ušetřila 216 milionů korun, uvedl NKÚ.
Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na to, jak ministerstvo financí spravovalo státní dluh. Kontroloři například prověřili, jak ministerstvo v roce 2014 používalo peníze určené na jeho financování nebo jak vytvářelo a používalo finanční rezervy na pokrytí rizik spojených se státním dluhem.
Státní dluh dosáhl v roce 2014 více než 1,6 bilionu korun. Ministerstvo financí na jeho správu ve stejném roce zaplatilo 48,5 miliardy korun. Stát si pro případ, že by se mu v průběhu roku nedostávalo prostředků na financování státního dluhu, například kvůli nepříznivé situaci na finančních trzích, vytváří finanční rezervu. Tuto rezervu na rizika spojená s obsluhou státního dluhu vytváří prodejem státních dluhopisů.
Rezerva byla nejvyšší v roce 2012, kdy dosáhla téměř 140 miliard korun. V následujících letech z ní ministerstvo použilo 128 miliard korun, čímž se snížil státní dluh. Ke konci roku 2014 rezerva dosahovala už jen 11,5 miliardy korun. "Tím, že ministerstvo financí přestalo vytvářet tak vysokou finanční rezervu, nezatěžuje státní kasu úroky z dluhopisů, z jejichž prodeje rezerva vzniká," uvedl NKÚ. Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) tím NKÚ potvrdil zefektivňování řízení likvidity státní pokladny. V letech 2014 a 2015 to vedlo k úspoře úrokových výdajů o téměř osm miliard korun, upřesnil v reakci Babiš.
Jinak ale stát nakládal v roce 2014 s více než pěti miliardami korun, které zbyly z peněz rozpočtovaných na placení úroků ze státního dluhu. "Místo aby stát tyto peníze vykázal jako úsporu v příslušné kapitole, ministr financí a vláda je převedli do jiných rozpočtových kapitol státního rozpočtu," upozornil NKÚ. O přesunu 1,7 miliardy korun rozhodla vláda, převod 3,4 miliardy korun podepsal jen ministr financí. Více než 90 procent peněz, o kterých rozhodoval ministr financí, směřovalo do různých rozpočtových kapitol jeho resortu.
Podobné vytváření skryté finanční rezervy, jejíž vyvedení do jiných rozpočtových kapitol není podmíněno souhlasem vlády, ale stačí k němu jen podpis ministra, přitom NKÚ kritizoval už v minulosti. NKÚ v souvislosti s rezervou upozorňuje také na to, že dluhopisy určené k vytváření rezervy státního dluhu může ministerstvo financí od února 2015 vydávat podle nových rozpočtových pravidel bez jakéhokoli omezení.
NKÚ zkontroloval nakládání s penězi na zaplacení úroků ze státního dluhu v celkové výši 17,5 miliardy a prověřil také emise a splátky jistin dluhopisů a úvěrů v celkové výši 220 miliard korun.
