Krok
Norsko nebude investovat do dluhopisů deseti zemí, včetně ČR

Norský státní fond bohatství, který je největší na světě, v rámci reorganizace portfolia cenných papírů s pevným příjmem v objemu 300 miliard USD (6,8 bilionu korun) přestane investovat do dluhopisů států a firem z deseti zemí, včetně České republiky, vydávaných v lokálních měnách. Cílem tohoto kroku je snížit počet měn, ve kterých jsou investice fondu. Oznámilo to v pátek norské ministerstvo financí.

Kromě České republiky se rozhodnutí týká ještě Chile, Maďarska, Izraele, Malajsie, Mexika, Polska, Ruska, Jižní Koreje a Thajska.

"Spolu s určitou úpravou váhy některých zemí u státních dluhopisů pomohou navrhované změny snížit transakční náklady při řízení fondu," uvedlo ministerstvo. Fond i nadále bude moci do dluhopisů v měnách těchto zemí investovat, pokud to manažeři fondu uznají za vhodné. Investice ale budou omezeny na pět procent hodnoty portfolia cenných papírů s pevným výnosem.

Norská centrální banka, která fond řídí, navrhla v roce 2017 reorganizaci portfolia cenných papírů s pevným příjmem tak, aby byla zrušena většina měn, ve kterých fond v rámci tohoto portfolia investuje, a zůstaly tam pouze investice v amerických dolarech, eurech a britských librách. Po více než roce však ministerstvo rozhodlo, že z dluhopisového indexu, který fond sleduje, odstraní pouze deset měn. Investovat tak bude nadále možné třeba v japonských jenech, australském a kanadském dolaru, švédských a dánských korunách, švýcarském franku a singapurských, novozélandských a hongkongských dolarech.

Rozhodnutí bylo učiněno poté, co fond získal souhlas, aby se podíl akcií v jeho portfoliu zvýšil na 70 procent. Argumentoval tím, že dává malý smysl vlastnit státní dluhopisy po celém světě, protože jsou stále více v vzájemném vztahu, a je také napojen na množství měn prostřednictvím akcií. Konkrétní změny a začátek jejich platnosti budou stanoveny po konzultaci s centrální bankou a po projednání v parlamentu, uvedla agentura Bloomberg.

Nejbohatší národní fond na světě

Fond byl založen v roce 1990 a investuje výnosy z rozsáhlé těžby ropy a plynu v Norsku. Aktuální hodnota jeho majetku činí podle webu fondu 9,03 bilionu norských korun (1,05 bilionu USD; 23,9 bilionu korun), což z něj dělá největší státní fond bohatství na světě. Vlastní zhruba 1,3 procenta všech akcií prodávaných na burzách ve světě. Patří mezi nejvlivnější investory a čas od času vydává dokumenty, kterými se snaží ovlivňovat chování podniků. Z etických důvodů neinvestuje do mnoha firem, jako jsou producenti tabáku či výrobci jaderných zbraní a kazetové munice.

Ministerstvo také uvedlo, že se zvýší mandát fondu pro investice do obnovitelných zdrojů energie na dvojnásobek, a to na 120 miliard norských korun (318 miliard korun). Fond bude moci investovat do projektů obnovitelné infrastruktury, jako jsou větrné a solární elektrárny, což už delší dobu požadují ekologické skupiny, poznamenala agentura Reuters.