Vlaky 21. století
Švýcarský Bussnang. Zde se staví i "supervlak" na české koleje

Na mapě Švýcarska městečko Bussnang svou velikostí nijak nevyniká. Přesto však jeho jméno v zemi helvetského kříže má věhlasný zvuk. A nejen v ní. Sídlí v něm totiž ředitelství a jeden ze závodů společnosti Stadler, která vyrábí vlaky a kolejová vozidla městské dopravy pro velkou část Evropy.

V českém prostředí jméno Stadler už není nováčkem, letos v červnu od této společnosti převzaly České dráhy první z 33 kusů regionálních vlaků RS1 pro osobní dopravu. V příštím roce se začne po českých kolejích prohánět pět nových elektrických jednotek Intercity FLIRT, které si u Švýcarů za 1,5 miliardy korun objednala společnost LEO Express, kterou vlastní Leoš Novotný mladší, syn někdejšího vlastníka potravinářské společnosti Hamé Leoše Novotného staršího.

Mladý byznysmen Novotný hodlá nasadit moderní švýcarské vlaky 1. prosince příštího roku na lukrativní trať z Prahy do Ostravy a počítá s uchopením až třetiny trhu. Svými moderními "vlaky pro 21. století" chce přímo konkurovat pendolinu od Českých drah a případným dalším soukromým přepravcům. Do budoucna počítá i s dalšími tratěmi jako Ostrava – Vídeň nebo Praha – České Budějovice.

 Raketový růst

Společnost Stadler zažila za poslední dvě dekády dramatický rozmach. Úplně první montážní hala podniku v Bussnangu byla postavena v roce 1962. Zlomovým datem pro rozvoj podniku byl rok 1989, kdy společnost Stadler (s tehdejším obratem 4 miliony švýcarských franků) koupil Peter Spuhler. Ten dodnes vlastní přes 70 procent akcií podniku a je zároveň předsedou představenstva.

V následujících letech po převzetí Stadleru Petrem Spuhlerem došlo k masivnímu rozvoji firmy: stavěly se nové továrny a rozšiřovala se zastoupení společnosti, kterých je v současné době po Evropě dvanáct. Konsolidovaný obrat celé skupiny během následujících 22 let vzrostl ze 4 milionů na 1,5 miliardy švýcarských franků (téměř 33 miliard korun). V současné době společnost zaměstnává tři a půl tisíce zaměstnanců.

Gigantické staveniště

Továrna Stadleru v již zmiňovaném Bussnangu působí jako jedno velké mraveniště. Nejen, že před samotnými výrobními halami stojí stovky aut zaměstnanců (nechybí tu ani značky z Itálie, Německa a dokonce i České republiky), v samotných výrobních halách je ruch ještě čilejší. Podle mluvčího koncernu Tima Bücheleho se jen v busnnangském závodě v různém stupni rozestavěnosti obvykle nachází až pět desítek vagonů, respektive přepravních skříní.

Výroba je poměrně náročná na logistiku, každá souprava se skládá z desítek tisíc různých dílů, od velkých plechových plátů až po jednotlivé šroubky nebo kabely. Každá souprava má své originální díly, proto vše musí přesně do sebe zapadat, a to i časově. Ale švýcarská preciznost je poznat i zde. A místní zaměstnanci, kteří jezdí do práce poměrně moderními a drahými vozy, se také činí. Soudě podle toho, jak rychle plní Stadler své zakázky, nebylo to jen proto, že právě přijela novinářská návštěva z České republiky.

Vzhledem k tomu, že máme tu privilegium a doprovází nás řada čelných představitelů společnosti Stadler, máme možnost nakouknout do některých rozestavěných vlakových jednotek, které se už za pár dní budou prohánět v Helsinkách, Oslu nebo Paříži. Na závěr naší exkurze vidíme i první zárodek budoucího vlakového impéria LEO Express – první vagónovou skříň v černé "klubové" barvě společnosti.