William Hewlett a David Packard spolu studovali na Stanfordově univerzitě a po ukončení studia se jejich cesty na čas rozešly. Před 80 lety, 1. ledna 1939, si ale v kalifornském městě Palo Alto založili firmu, do jejíhož názvu vložili svá příjmení, Hewlett-Packard. Budovat ji začali s počátečním kapitálem pouhých 538 dolarů v malé dřevěné garáži. Nyní je Hewlett-Packard největším světovým výrobcem osobních počítačů.
Společnost se v roce 2015 po 76 letech rozdělila na dvě firmy. Společnost HP Inc. se zaměřuje na spotřebitelský hardware, včetně prodeje osobních počítačů a tiskáren, a Hewlett Packard Enterprise zahrnuje datová centra, software a služby. Obě firmy stále sídlí v Palo Alto, které leží v slavném Silicon Valley. V tomto středisku moderních technologií není "garážová pohádka" ničím neobvyklým. V malé garáži a rovněž dvěma spolužáky ze Stanfordovy univerzity byla založena například i internetová firma Google, v garáži začínal i hlavní konkurent HP na poli počítačů, firma Apple.
O založení firmy spolu Hewlett a Packard údajně poprvé hovořili při chytání ryb v coloradských horách, kam se vypravili po ukončení bakalářského studia. Tehdy se z nich stali přátelé. Packard poté začal pracovat ve společnosti General Electric, Hewlett pokračoval ve studiu na Stanfordu a na slavném Massachusettském technologickém institutu (MIT). Velký vliv na vznik HP měl jejich profesor a jedna z klíčových osobností Silicon Valley Frederick Terman, který svým studentům později všemožně pomáhal. O pořadí jmen v názvu firmy si prý hodili mincí. Vyhrál Packard, který přesto souhlasil s tím, že jako první bude kamarádovo jméno.
"Vyráběli jsme indikátory pro bowlingové dráhy nebo i automatická splachovadla. Hlavním požadavkem bylo, aby věc přinášela zisk," vzpomínal později na počátky podnikání Hewlett. Úspěchy se dostavily záhy: již v roce 1941, tedy dva roky po svém založení, firma překonala obrat 100 tisíc dolarů, o dva roky se již obrat přiblížil jednomu milionu. Zatímco Hewlett proslul zejména vědeckými schopnostmi, Packardovou doménou byl obchod. Ve firmě se ale často zastupovali. Během druhé světové války Hewlett sloužit v armádě a firmu řídil Packard.
Zařízení, kterým nakonec prorazili, byl zvukový oscilátor s označením HP200A. K prvním odběratelům tohoto výrobku, jehož základem se stala Hewlettova diplomová práce, patřila i studia Walta Disneye, která použila osm těchto výrobků pro ozvučení filmu Fantasia. Ke klíčovým mezníkům poválečné historie firmy patří vstup na burzu v roce 1957, vyrobení prvních vědeckých i osobních či kapesních kalkulátorů v 60. a 70. letech nebo představení první laserové tiskárny v 80. letech. Synonymem pro laserové tiskárny se stala řada LaserJet.
Za nejvýznamnější novinku, kterou značka HP světu přinesla, ale jeden ze zakladatelů Hewlett považoval způsob vedení lidí. "Nejvíce pyšný jsem na fakt, že se nám podařilo vytvořit styl managementu, který umožňuje zaměstnancům být plnohodnotnou součástí firmy a podílet se na všech úspěších," shrnul styl řízení. Sám se stal výkonným ředitelem až koncem 60. let, kdy se Packard začal věnovat politice a působil jako náměstek ministra obrany ve vládě prezidenta Richarda Nixona. Hewlett, který se na aktivním řízení HP přestal podílet v roce 1978, zemřel v lednu 2001. Packard působil ve vedení firmy až do roku 1993 a zemřel v březnu 1996.
Klíčovým okamžikem novodobých dějin firmy bylo spojení s předním výrobcem osobních počítačů Compaq v roce 2002. Převzetí tehdy prosadila šéfka HP Carla Fiorinová, která ale musela překonat silný odpor kolegů ve vedení, investorů a akcionářů, včetně zakladatelských rodin HP. Převzetí se jí ale stalo osudným, v roce 2005 byla odvolána, protože po spojení nedokázala rychle snížit náklady a zvýšit zisky. Fiorinová se také proslavila tím, že pro firmu získala za 1,7 milionu dolarů původní garáž v Palo Alto, která v počátcích firmy stála na pozemku malého dvojdomku, kde bydleli Packardovi.
Z nové firmy se stala jednička na trhu osobních počítačů, významným hráčem je stále ve výrobě tiskáren, vyrábí ale i měřicí techniku, výpočetní systémy a lékařské přístroje. Budoucnost ale vidí ve výrobě počítačů s dotykovým ovládáním, tabletů a datových nosičů. Právě kvůli rostoucí popularitě tabletů a chytrých telefonů prodeje klasických počítačů HP dlouhodobě klesá.
HP nyní zaměstnává 55 tisíc lidí a loni vykázala čistý zisk 2,5 miliardy dolarů s tržbami přes 52 miliard dolarů. V loňském roce byla největším dodavatelem osobních počítačů na světě s podílem na trhu 21 procent těsně před čínskou společností Lenovo. Hewlett Packard Enterprise (HPE) loni zaměstnávala 66 tisíc lidí a v roce 2017 hospodařila s čistým ziskem 344 milionů a tržbami 28,9 miliardy dolarů.
