Podnikatelská aktivita v zemích eurozóny se v srpnu zlepšila. Hlavní podíl na tom má růst v sektoru služeb, ale i zmírnění poklesu aktivity ve zpracovatelském sektoru. Nicméně obavy z obchodní války srazily očekávání manažerů na nejslabší úroveň za šest let. Ukázal to průzkum mezi nákupními manažery, jehož výsledky zveřejnila konzultační společnost IHS Markit.
Souhrnný index nákupních manažerů (PMI), který je považován za barometr zdraví firem ve zpracovatelském sektoru a v sektoru služeb, za srpen vzrostl na 51,8 bodu z 51,5 bodu v červenci. Analytici v průzkumu Reuters očekávali pokles na 51,2 bodu. Hodnota 50 bodů odděluje růst sektoru od poklesu, jakákoli hodnota nad touto hranicí znamená růst.
Navzdory obavám ze zpomalování globální ekonomiky není patrné, že by Spojené státy a Čína chtěly v obchodní válce polevit. Pod vlivem této skutečnosti podniky vyjádřily menší naději, že by se hospodářská aktivita v dohledné době výrazněji zlepšila. Index hodnotící očekávání manažerů za srpen klesl na 55,5 bodu, což je nejnižší hodnota od května 2013. V červenci činil 58,8 bodu.
"Dynamika hospodářství v eurozóně se v srpnu příliš nezměnila a solidní růst služeb stále drží ekonomiku nad vodou navzdory pokračujícímu poklesu výroby," uvedl hlavní ekonom IHS Markit Chris Williamson. Zatímco tempo celkové expanze se zvýšilo, IHS Markit stále počítá s růstem HDP ve třetím čtvrtletí jen o 0,1 až 0,2 procenta.
Dílčí index dominantního sektoru služeb se v srpnu mírně zlepšil. Stoupl na 53,4 bodu z červencových 53,2 bodu, zatímco analytici předpovídali 53 bodů.
Aktivita výrobních závodů ale klesá už sedm měsíců, i když v srpnu pomalejším tempem. Index činil 47 bodů, zatímco v červenci byl na 46,5 bodu a analytici předpovídali 46,2 bodu.
"Absence rychlého oživení ze zpomalení ekonomiky v poslední době nahlodala důvěru firem. Zdá se, že jsou připraveny na delší období oslabení a v důsledku toho vykazují větší neochotu přijímat další zaměstnance," dodal Williamson.
