Platy
Průměrná mzda v Česku stoupla na rekordních 34 105 korun

Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku letos ve 2. čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,2 procenta na 34 105 korun a poprvé tak ve čtvrtletním sledování překonala 34 tisíc korun. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stoupla mzda o 4,3 procenta. Český statistický úřad zároveň ale upozornil na to, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Růst mezd by měl ve zbytku roku zůstat podle analytiků dál poměrně silný. Rekordní růst z loňska ovšem nelze očekávat, dodali ekonomové.

Medián mezd, který představuje mzdu přesně uprostřed rozdělení hodnot mezd, stoupl o 6,9 procenta na 29 127 korun. Podle ekonomů to ukazuje na to, že ve druhém čtvrtletí rostly rychleji výdělky lidem s vyššími příjmy. Zaměstnavatelé tak přestali plošně přidávat všem zaměstnancům. "Mediánová mzda tentokrát vzrostla viditelně pomaleji než ta průměrná. To neznamená nic jiného, než že rychleji se ve druhém čtvrtletí přidávalo lidem s vyššími příjmy," uvedl ekonom ČSOB Petr Dufek. Zaostávání mediánu je podle něj změnou proti loňskému roku, kdy se přidávalo více lidem s nižšími mzdami.

Celkově je silný růst mezd podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila důsledkem situace na trhu práce, kde mzda je důležitá pro udržení zaměstnanců. "A také se zde projevuje politika státu, který v letošním roce zvýšil minimální mzdu a znatelně i platy zaměstnanců veřejného sektoru," upozornil.

Regionálně nejvíce rostla průměrná mzda v Moravskoslezském kraji, a to o 7,8 procenta na 30 818 korun. Výrazně také stoupla v Královéhradeckém kraji o 7,6 procenta na 32 587 korun. Naopak nejnižší růst byl v Praze, a to o 6,3 procenta na 42 297 korun. V Praze jsou zároveň tradičně mzdy nejvyšší. Regionem s nejnižší průměrnou mzdou 29 691 korun zůstal Karlovarský kraj, průměrná mzda tam stoupla o 7,1 procenta.

Nejvyšší mzdy brali pracovníci v peněžnictví a pojišťovnictví, jejichž průměr dosáhl 63 852 korun. Zhruba o šest tisíc korun nižší byl plat zaměstnanců v informačních a komunikačních činnostech. Na třetím místě je výroba elektřiny, plynu a tepla, kde průměrná mzda činila 47 205 korun.

Naopak nejnižší mzdy jsou v ubytování, stravování a pohostinství. Pracovníci v těchto oborech si ve druhém čtvrtletí vydělali průměrně 19 947 korun. Zaměstnanci v administrativních a podpůrných činnostech brali v průměru 22 654 Kč.

"Trh práce zůstává nadále napjatý a zpomalení mezd tak pravděpodobně nastane až v příštím roce. V tomto ohledu však bude hrát důležitou roli další plánované navýšení minimální mzdy či mezd ve veřejném sektoru, které ještě není dojednáno," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Rekordní loňský růst mezd 7,6 procenta se ovšem letos podle něj nezopakuje.