Finanční úřady vybraly v prvním čtvrtletí na dani z přidané hodnoty (DPH) 92,5 miliardy korun, meziročně o 0,1 miliardy korun méně. Na dani z příjmu právnických osob stát naopak vybral o 1,4 miliardy více, celkem 40,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat zveřejněných Finanční správou na internetu. Výběr klesl ve čtvrtletí také u daně z technických her a ze spotřebních daní.
Celkové příjmy státu z daní bez pojistného na sociální zabezpečení v prvním čtvrtletí stouply meziročně o 3,2 procenta, tedy o 7,6 miliardy na 242,5 miliardy korun.
Ministerstvo financí upozornilo na počátku dubna u výběru DPH, že negativně inkaso ovlivnilo zavedení nižší sazby DPH na pravidelnou hromadnou dopravu. Navíc se během ledna a února projevily jednorázové faktory jako nižší počet pracovních dní, nižší objem zadržovaných nadměrných odpočtů proti stejnému období minulého roku a jednorázová vyšší výplata nadměrných odpočtů v únoru.
DPH, daň z příjmu právnických osob i daň z příjmu fyzických osob patří mezi takzvané sdílené daně, jejichž výnosy putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. Na kraje připadá 8,92 procenta a na obce 23,58 procenta z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob.
Samotný státní rozpočet v prvním čtvrtletí z DPH získal 62,7 miliardy korun, meziročně o 0,1 miliardy korun méně. Na firemních daních do státní pokladny putovalo 27,7 miliardy korun, meziročně o 3,9 procenta více.
Ze zprávy o plnění státního rozpočtu ke konci března vyplývá, že celostátní výběr spotřebních daní klesl meziročně ve čtvrtletí o 1,5 miliardy na 36,5 miliardy korun. Klesl především výběr spotřební daně z tabákových výrobků kvůli zavedení nového typu značení tabákových výrobků, kdy se prodejci na konci roku 2018 předzásobili staršími tabákovými nálepkami.