Finanční podporu od rodičů si v Česku užívá třetina dospělých potomků. Živit se nechají v průměru do 23 let. Desetina rodičů dokonce uvedla, že plánují podporovat své dítě doživotně. Stejně jsou na tom Poláci. Na Slovensku dávají peníze svým dospělým potomkům jen čtyři procenta lidí, v Bulharsku nikdo. Vyplývá to z mezinárodního průzkumu agentury Ipsos pro úvěrovou společnost Profi Credit, kterého se zúčastnily čtyři tisíce respondentů.
"Spolu se svými dětmi nejčastěji žijí lidé s vyššími příjmy a rozvedení rodiče. Servis 'mamahotelů' si užívají v nadpoloviční většině muži. Více než polovina dospělých dětí žijících s rodiči si přitom už sama vydělává," uvedla marketingová ředitelka Profi Creditu Dana Hakavcová.
Zatímco v Česku si 'mamahotely' oblíbilo 17 procent lidí, v Polsku je to téměř pětina. Na Slovensku sdílí společnou domácnost s rodiči každý sedmý dospělý potomek, v Bulharsku jen každý osmý.
Více než polovina Bulharů má jistotu, že se o ně rodiče postarají. Další pětina se pak může spolehnout na prarodiče. Na Slovensku využívá rodiče jako bankomat 42 procent lidí, v Polsku každý třetí. Své potomky obvykle rodiče přestávají ve všech zemích živit kolem 23 let, když skončí se studiem nebo si najdou zaměstnání.
Celá třetina dospělých Čechů se nechá finančně podporovat od svých rodičů, desetina využívá laskavosti prarodičů. Jen málokdo pak ale finančně přilepší naopak jim. Pravidelně matce nebo otci dává peníze jen 12 procent Čechů, což je nejméně ze sledovaných zemí. Na Slovensku posílá část své výplaty rodičům 16 procent lidí, v Polsku je to téměř pětina potomků a v Bulharsku dokonce 28 procent.
"Co se týče výše podpory, tak i ta je u nás nejnižší. V průměru činí příspěvek rodičům v Česku 1800 Kč měsíčně, v okolních zemích je to pak v přepočtu kolem tří tisíc korun," dodala Hakavcová. O své rodiče se nejčastěji takto starají lidé s vyššími příjmy nebo svobodní.
