Bydlení v EU
Bohatí Němci bydlí v nájmu, "chudí" Rumuni ve vlastním

Podle nové statistiky Eurostatu, zveřejněné minulý týden, je nájemní bydlení nejvíce oblíbené v Německu, nejméně naopak v Rumunsku. V Německu platí nájem takřka polovina obyvatel (48,3 procenta), zbytek žije ve vlastním domě či bytě. Ani v dalších státech EU s nejvyšší životní úrovní není bydlení v nájmu rozhodně znakem chudoby. V žebříčku zemí s největším podílem nájemního bydlení následují po Německu Rakousko (45 procent), Dánsko (38 procent), Velká Británie (36,6 procenta), Francie (35,1 procenta) a Švédsko (34,8 procenta). V celé Evropské unie žije v průměru v nájmu 30,4 procenta obyvatel.

Nejmenší zájem o nájemní bydlení registrují statistici v jedné z nejchudších zemí EU, tedy v Rumunsku. Nájem platí jen čtyři procenta Rumunů, zbytek populace (96 procent) žije takzvaně ve vlastním. Po Rumunech je největší podíl vlastníků domů a bytů v Litvě (90,3 procenta), Chorvatsku (90,1 procenta), na Slovensku (89,5 procenta), v Maďarsku (86,3 procenta), Polsku (84 procent) a Bulharsku (82 procent).

Také Česká republika eviduje v rámci EU nadprůměrně vysoký počet lidí, kteří před nájmem dávají přednost životu ve vlastním. Vlastnické bydlení využívá v Česku 78,2 procenta obyvatel, což republiku řadí v žebříčku zemí s největším podílem vlastníků na jedenácté místo v EU.

I když v celé Evropské unii bydlí ve vlastním domě či bytě 69,3 procenta obyvatel, 26,6 procenta lidí si na bydlení půjčilo a splácí úvěr či hypotéku. V nemovitostech, nezatížených dluhy, žije 42,7 procenta Evropanů.

Co se týče nájemního bydlení, využívá ho 30,4 procenta obyvatel EU, více než polovina z nich (19,8 procenta) platí tržní nájem. Zbytek (10,6 procenta) využívá regulovaného nájmu.

Příkladem města, v němž lidé stále dávají přednost nájemnímu bydlení před vlastnickým, zůstává zejména rakouská metropole Vídeň. Ve městě s 1,7 milionu obyvatel žije přes půl milionu lidí v komunálních bytech s regulovaným nájemným. Další statisíce si platí nájem v soukromých domech, ovšem ani ti ve většině případů nehradí úplně tržní nájemné. Jde totiž o domy, které developeři postavili s veřejnou podporou. Za to se ale museli zavázat, že budou po určitou dobu nájemné zvyšovat po dohodě s vídeňskou radnicí a jejím souhlasem.

"Zhruba 60 procent obyvatel Vídně dnes bydlí v městských nebo dotovaných nájemních bytech," řekla už dříve zpravodaji Týdne Christiane Daxböcková, tisková mluvčí vídeňského radního pro bydlení a bytovou výstavbu Michaela Ludwiga.

Když se podle Daxböckové připočítají další formy bydlení, jen zhruba pět procent nájemních bytů ve Vídni nepodléhá žádné regulaci a o výši nájmu rozhoduje výlučně volná soutěž. Vídeň ročně investuje do bytové výstavby, podpory bydlení a údržby bytového fondu kolem 600 milionů eur (15 miliard korun). Rakouská metropole se tak zásadně liší od většiny českých, ale i dalších měst v nových státech EU, která naopak svůj bytový fond rozprodala.