Evropská komise chce v reakci na dluhovou krizi dál zpřísnit rozpočtový dohled nad státy eurozóny. Země by tak měly na základě dnes představených plánů dávat předem návrh svého rozpočtu do Bruselu. Ten by mohl následně požadovat změny ještě před jeho schválením v národním parlamentu.
Návrhy rozpočtů by podle Bruselu také měly být založeny na odhadech vývoje ekonomiky od nezávislých subjektů. Státy, s nimiž už Brusel vede procedury pro porušení rozpočtových pravidel, by musely komisi pravidelně informovat, jaké kroky ke zlepšení situace plánují a dělají, a to i během přípravy rozpočtu.
Největší dozor by pak byl nad státy, které už požádaly partnery o pomoc (v současnosti Řecko, Portugalsko a Irsko), i zeměmi s vážnými riziky finanční nestability. Ty by byly pod dozorem komise a Evropské centrální banky. Eurozóna by po varování Bruselu mohla státům doporučit, aby požádaly o finanční pomoc a vypracovaly reformní programy.
Nová opatření, budou-li schválena členskými státy a Evropským parlamentem, by ještě dál zpřísnila pravidla, která unie schválila teprve nedávno. Tyto "starší" podmínky, které by měly začít platit od půlky prosince, umožňují snazší sankcionování rozpočtových "hříšníků" - tedy zemí, které neplní rozpočtová kritéria.
Mezi ně patří třeba nejvýše tříprocentní výše schodku rozpočtu či zadlužení maximálně 60 procent HDP dané země. Nyní je však splňuje jen několik států, většina, včetně Česka, přinejmenším některé z nich překročila. Brusel s několika státy tak vede procedury pro porušení unijního práva a eurokomisař Olli Rehn nedávno pohrozil, že možnost rychlejšího uvalení sankcí začne využívat od první možné chvíle. Například Belgii, která by mohla přijít na řadu mezi prvními, hrozí pokuta až 700 milionů eur.
