Česká koruna: v zajetí regionu?

Východoevropští centrální bankéři budou letos muset chtě nechtě spustit základní úrokové sazby do rekordních nížin. To je jediná cesta, jak čelit nejhlubší recesi od pádu komunismu, shodli se odborníci v průzkumu agentury Bloomberg.

Ekonomové varují před "ukvapeným" snižováním sazeb v domnění, že nejhorší již pominulo. "Úrokové sazby nejsou tím, co v současnosti pohání měny. Vše se točí kolem strachu a paniky. V tomto stádiu si zkrátka nemohou dovolit nesnížit sazby," říká Neil Shearing z londýnské Capital Economics. Z průzkumu vyplývá, že tento názor reprezentuje naprostou většinu mínění západních odborníků. Shodují se, že Polsko, Maďarsko, Česká republika a Rumunsko budou muset brzy přehodnotit svou monetární politiku, aby ustály kombinaci v krizi se zmítajících ekonomik a propadu měn v důsledku úprku investorů z regionu.

Nejsme zlý východ

Tyto hlasy přicházejí v době, kdy se zmíněné země ublíženě ohrazují proti přehnaně negativním zprávám a nepravdivým údajům v zahraničním tisku. A pár dní poté, co guvernér České národní banky Zdeněk Tůma dokonce avizoval možné zvýšení sazeb. On i jeho kolegové z ČNB si několikrát postěžovali na nespravedlnost západních ekonomů, kteří házejí Česko do jednoho pytle právě s Maďarskem, Polskem (ne-li Ukrajinou), navzdory zdravému bankovnímu systému a naší takřka nulové zadluženosti v zahraničních měnách.

ČTĚTE TAKÉ: Šéfové centrálních bank: Nejsme zlý východ
                        Miliardová pomoc míří na východ Evropy. Koruna sílí

Z průzkumu Bloomberg nicméně vyplývá následující: Polsko jako jediná ze zemí regionu sníží sazby již tento měsíc, a to ze stávajících čtyř na tři procenta. V průběhu roku pak klesne i česká klíčová sazba, a to na 1,5 procentního bodu (tedy o čtvrt procenta), a Maďarsko podpoří ekonomiku zkrácením míry o 2,5 procenta na sedm.

Centrální bankéři regionu se mají dnes shromáždit v Budapešti k diskuzi o "záležitostech společného zájmu". Jak se postaví k doporučení amerických analytiků, je otázkou. Volatilita východoevropských měn, korunu nevyjímaje, jim na protiargumentaci rozhodně nepřidá. Nicméně rozhodnutí o směru dalšího vývoje českých, maďarských a polských klíčových sazeb mají padnout příští týden.

Měnové oběti krize

Silně kolísající měny trápí celý region. Za posledních šest měsíců zažily ve srovnání s ostatními rozvíjejícími se ekonomikami výrazný propad proti euru. Nejvíce (28 procent) ztratil polský zlotý, česká koruna odepsala jedenáct procent své hodnoty. Klíčovým faktorem byla averze vůči riziku, která na světových trzích v důsledku obav z ekonomické krize propukla. Z této nálady těží hlavní světové měny, které jsou v podobných situacích pro investory nejbezpečnějším přístavem. Konec minulého roku nastartoval výprodej středoevropských měn i dalších z rychle se rozvíjejících trhů.

Vývoj od začátku roku se nese ve znamení okamžitých, leč krátkodobých reakcí koruny, zlotého i forintu takřka na jakékoli záchvěvy evropských i světových trhů. Z takto nestálých signálů je obtížné, ne-li bezpředmětné, analyzovat jakýkoli dlouhodobější vývoj.

(Ne)konečné výšiny

Nenadálý příliv optimismu na Wall Street v minulém týdnu nastartoval pohyb vzhůru. Roli údajně sehrála dočasná odvaha investorů i intervence švýcarské národní banky. Nyní se česká koruna drží pod hranicí 27 za euro.

ČTĚTE TAKÉ: Triumf koruny: roste nejrychleji na světě
                        Česká koruna posiluje. Na jak dlouho?
                        Koruna prudce posílila. Tůma připustil možné zvýšení sazeb

Jestli momentálně pozitivní kurz koruny stále jen odráží krátkozrakou euforii investorů, nebo je posilování opodstatněné, na tom se česká analytická obec zatím není ochotna shodnout. To není nic nevídaného. Manipulace s hlavní úrokovou sazbou, která je lakmusovým papírkem celé ekonomiky, ukáže své. Jejím snížením z dnešní hodnoty 1,75 procenta by bankovní rada ČNB nepřímo potvrdila, že z recese nejsme zdaleka venku a pokulhávající hospodářství je nezbytně nutné podepřít.

Foto: archiv Týdne