Dluhová krize
EU nepřežije případný rozpad eurozóny, varuje ministr

Evropa je kvůli současné dluhové krizi v nebezpečí, případný rozpad eurozóny by vedl ke konci celé Evropské unie. Na úvod dnešní debaty s europoslanci o krizi to řekl polský ministr financí Jacek Rostowski, jehož země tento půlrok EU předsedá.

Šéf Evropské komise José Barroso zase uvedl, že komise už brzy přijde s návrhy na možnosti zavedení eurobondů, tedy společných evropských dluhopisů. To však prý krizi hned neukončí.

Rostowski podotkl, že vystoupení některé země z eurozóny by přineslo "i obrovské náklady s řadou dalších důsledků". O možném vystoupení z eurozóny se v poslední době spekuluje v případě zadluženého Řecka.

V EU zatím neexistuje právní základ, na jehož základě je možné z eurozóny odejít nebo z ní být v případě nedodržování pravidel vyloučen. To by chtěli někteří evropští politici v Evropě změnit. Takové hlasy zaznívaly v minulých dnech například z Nizozemska či Německa.

Co bude s Evropou?

"Pokud se eurozóna rozpadne, Evropská unie nebude schopna přežít," dodal polský ministr s tím, že by to mělo dalekosáhlé politické dopady na Evropu. "Jsme konfrontováni s největší výzvou této generace," doplnil ho Barroso.

Od některých ekonomů i politiků zaznívají hlasy, že k řešení krize by mohlo vést to, pokud by se v eurozóně zavedly společné dluhopisy. Jenže proti myšlence vydávání společných eurobondů jsou některé země, zejména pak Německo, které se jejich zavedení silně brání.

Komise nyní pracuje na vypracování možností, jak by se případné zavedení společných dluhopisů mohlo uskutečnit. Barroso přislíbil, že tyto návrhy budou zveřejněny již brzy; zřejmě se tak stane během podzimu. Kvůli některým možnostem by podle něj nebylo třeba měnit lisabonskou smlouvu, kvůli jiným ano.

"Musíme však být poctiví: toto nepřinese okamžité řešení pro všechny problémy, kterým čelíme," řekl Barroso. Eurozóna podle něj potřebuje hlubší integraci. Trhy jí prý uvěří tehdy, až bude schopná dostát svým závazkům.

Eurozóna se například v půlce července dohodla na mimořádném summitu na novém záchranném balíku pro Řecko, ale také na posílení pravomocí záchranného fondu eurozóny (EFSF). Jenže tyto změny zatím neprošly potřebnou ratifikací a například na Slovensku vůči nim existuje velká opozice, která ohrožuje dokonce i tamní vládu.

Předseda nejsilnější lidovecké frakce v zákonodárném sboru Joseph Daul prohlásil, že unie potřebuje zásadní reformy. "Evropa si musí zvolit velký třesk, federaci, Spojené státy evropské nebo zcela integraci," poznamenal.

Češi nevěří eurozóně

Téměř polovina Čechů očekává rozpad eurozóny, vyplývá z aktuálního výzkumu společnosti Médea Research. Téměř 46 procent obyvatel si podle průzkumu myslí, že současná situace povede k rozpadu eurozóny a 84 procent Čechů je přesvědčeno o tom, že podobné problémy, jako má Řecko, hrozí i dalším státům EU.

Češi se také obávají vlivu dluhové krize na dění v Česku. Dvě třetiny osob starších 18 let mají strach z negativních dopadů zadlužených států EU na jejich soukromý život. Přibližně čtvrtina populace, 24 procent, naopak nemá obavy z důsledků zadlužení států EU.